Rusko a Západ po Iráku

Američany vedená invaze do Iráku zpochybnila účinnost dnešní mezinárodní soustavy. Přestože USA zřejmě nenaplní v Iráku všechny své cíle, válka jednoznačně potvrdila a utvrdila jejich globální převahu. Jak by mělo reagovat Rusko? V čem spočívají jeho zájmy a jakou politiku by měli jeho představitelé uskutečňovat? Jakou má Rusko zaujmout konkrétní pozici tváří v tvář vznikajícímu soupeření mezi Evropou a Spojenými státy?

Irácká krize odhalila hluboké rozdíly mezi USA a západní Evropou v záležitostech politické kultury, etiky, přístupu k mezinárodní politice a úlohy vojenské síly. Tyto rozdíly nemůžou rozštěpit základní transatlantické spojenectví postavené na základech společných hodnot a zájmů. Zákonitě ale posílí konkurenční prvky, včetně soupeření o Rusko.

Válka v Iráku také odkryla kritický stav zahraniční a obranné politiky Evropské unie. Pokusy o vytvoření Evropy, jež by mluvila jedním hlasem, očividně selhaly. Vzhledem k větší rozdílnosti, která vyplyne z rozšíření, není pravděpodobné, že by měly uspět v brzké budoucnosti. Navíc kvůli zesilování konfrontace s USA bude Washington zřejmě jednat tak, aby bránil veškerému směřování ke sjednocování zahraniční a obranné politiky EU. Jestliže taková společná politika nebude existovat, v předvídatelné budoucnosti zůstane EU a její přední členové ve druhé lize světových hráčů.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/uyjK26d/cs;