Rusko a Západ po Iráku

Američany vedená invaze do Iráku zpochybnila účinnost dnešní mezinárodní soustavy. Přestože USA zřejmě nenaplní v Iráku všechny své cíle, válka jednoznačně potvrdila a utvrdila jejich globální převahu. Jak by mělo reagovat Rusko? V čem spočívají jeho zájmy a jakou politiku by měli jeho představitelé uskutečňovat? Jakou má Rusko zaujmout konkrétní pozici tváří v tvář vznikajícímu soupeření mezi Evropou a Spojenými státy?

Irácká krize odhalila hluboké rozdíly mezi USA a západní Evropou v záležitostech politické kultury, etiky, přístupu k mezinárodní politice a úlohy vojenské síly. Tyto rozdíly nemůžou rozštěpit základní transatlantické spojenectví postavené na základech společných hodnot a zájmů. Zákonitě ale posílí konkurenční prvky, včetně soupeření o Rusko.

Válka v Iráku také odkryla kritický stav zahraniční a obranné politiky Evropské unie. Pokusy o vytvoření Evropy, jež by mluvila jedním hlasem, očividně selhaly. Vzhledem k větší rozdílnosti, která vyplyne z rozšíření, není pravděpodobné, že by měly uspět v brzké budoucnosti. Navíc kvůli zesilování konfrontace s USA bude Washington zřejmě jednat tak, aby bránil veškerému směřování ke sjednocování zahraniční a obranné politiky EU. Jestliže taková společná politika nebude existovat, v předvídatelné budoucnosti zůstane EU a její přední členové ve druhé lize světových hráčů.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/uyjK26d/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.