0

Pravidla pro kalamity a krize

NEW YORK – Před několika lety má dcera po vážném pádu ležela v kómatu. V nemocnici k jejímu lůžku přišly dvě zdravotní sestry, aby připravily transfuzi. Jedna svírala vak s krví a druhá držela lékařský spis mé dcery. První četla nahlas z pytlíku: „Krev typu A,“ a druhá ze spisu: „Alexa Holmesová, krev typu A“. Pak podle předepsaného scénáře pokračovaly tím, že si vyměnily rekvizity a role a první sestra přečetla ze spisu: „Alexa Holmesová, krev typu A“ a druhá z pytlíku: „Krev typu A“.

Proč se důkladně školení profesionálové při zvládání překotně se odvíjejícího naléhavého případu drží předem stanovených pravidel? Hlavním důvodem je, že v krizových okamžicích lidé podléhají předvídatelným, ale odvratitelným omylům, zejména kvůli panice. Postupně se pro takové zmatečné situace vyvinuly podrobné protokoly, které upevňují chladnokrevnost a snižují riziko omylů, jimž lze předejít.

Hodnota improvizace tváří v tvář novým hrozbám neznamená, že bychom měli stávající pravidla rezolutně odhodit. To je sice téměř banální fakt, přesto však zůstává téměř nepovšimnut v kroužku zoufalých obránců zahraniční politiky Bushovy administrativy. Ještě dnes přední republikánští prezidentští kandidáti naznačují, že právní řád je v bitvě s al-Káidou luxusem, který si nelze dovolit. Tvrdí, že vláda dle ústavy a dodržování pravidel, řídíme-li se jimi dopodrobna, snižují „flexibilitu“ vlády při vynalézání nových způsobů odvracení teroristických útoků.

Je snadné představit si situace, v nichž lze zkrácením práv jedinců a upuštěním od předem stanovených pravidel rozhodování posílit flexibilitu. Zobecňovat na základě těchto výjimek je však nerozumné. Administrativa, která se vytrvale chlubí ochotou ohýbat (a občas porušovat) zákon, aby si dokázala poradit s bezprecedentní hrozbou, se stala nechvalně proslulou nikoli díky své flexibilitě, nýbrž pro svou nepružnost.