0

Americký sen Romana Polanského

NEW YORK – K jakému účelu Švýcarsku slouží, že na základě 30 let starého zatykače vzalo do vazby věhlasného francouzsko-polského filmového režiséra Romana Polanského? Když byl Polanski v roce 1977 zatčen v Los Angeles za údajné znásilnění třináctileté dívky, přiznal svou vinu za menší přečin spočívající v sexuálním styku s nezletilou. Polanski byl přesvědčen, že jeho soudce, zesnulý Laurence J. Rittenband, nedodrží slib, že jej propustí, až si v kalifornské věznici odsedí 42 dní, a tak režisér v roce 1978 uprchl ze Spojených států dřív, než byl zveřejněn jeho konečný rozsudek.

Oběť Polanského sexuálního zločinu, Samantha Geimerová, mu od té doby veřejně odpustila a vyjádřila přání, aby byla obvinění stažena. Takže důvod proč se teď kauze věnovat nemůže mít nic společného a právy ani city oběti. Také není pravděpodobné, že by Polanski, ženatý otec dvou dětí s čistým trestním rejstříkem, své delikty zopakoval.

Nutit jej, aby se vrátil před soud do Los Angeles, tudíž dobru společnosti neposlouží. Selský rozum by podle všeho neměl nechávat jinou možnost než usoudit, než že jeho zatčení – v zemi, která je vázána smlouvou o extradici osob prchajících před americkou spravedlností – neslouží vůbec žádnému účelu.

Reakce na jeho smutný úděl jsou přesto nezvykle ostré, zejména ve Francii. Francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner označil Polanského zatčení za „zlomyslné“. Ministr kultury Fréderic Mitterand hovořil o „děsivé Americe, která ukázala svou tvář“. Bývalý ministr kultury Jack Lang prohlásil, že „americký systém spravedlnosti se pominul“. Dodal, že připomíná „pekelný stroj“, který se pohybuje „naslepo“.