0

Zlotřilá diplomacie

DILLÍ – „Tak výtečné mozky“ plné „tak špatných nápadů“. Právě takto zesnulý Daniel Patrick Moynihan, někdejší senátor Spojených států amerických a možná nejpronikavější myslitel, který po druhé světové válce vstoupil do americké politiky, kdysi označil Indii, kde v 70. letech působil jako velvyslanec USA. Tento kousavý popis mé země se také velmi dobře hodí k popisu současných – a zdánlivě nekonečných – tahanic mezi nejvyššími představiteli Íránu a Spojených států.

V době, kdy začíná nové kolo vyjednávání s Íránem – přičemž jako první vstoupí do jámy lvové vysoká představitelka Evropské unie Catherine Ashtonová –, je nalezení způsobu, jak oprostit vztahy mezi Íránem a USA od zátěže minulosti, naléhavou záležitostí. V obou zemích po tři desetiletí otravovala vzájemné vztahy hluboká a oboustranně ochromující podezíravost. V takové atmosféře jsou vyjednávání téměř vždy odsouzena k nezdaru.

Amerika akceptuje současný íránský režim pouze zdráhavě. Íránští vůdci zase démonizují USA, jako by miliony lidí zabitých v 80. letech během íránsko-irácké války (v níž USA podporovaly invazivní armádu Saddáma Husajna) zemřely teprve včera. Dokud tyto temné stíny budou moci přetrvávat, bude „resetování“ vztahů mezi oběma zeměmi na způsob americko-ruských vztahů vyloučeno.

Seznam sporů mezi oběma zeměmi je téměř nekonečný, ale nade vším dnes ční íránský plán obohacování uranu. Íránci trvají na tom, že potřebují jadernou energii k výrobě elektřiny. Jejich tajnůstkářství však v očích USA prozrazuje snahu režimu vyvíjet jaderné zbraně.