8

Evropský přebytek stagnace

LONDÝN – Zatímco se zbytek světa zotavuje z velké recese z let 2008-2009, Evropa stagnuje. Očekává se, že růst v eurozóně dosáhne příští rok 1,7%. Co se s tím dá dělat?

Jedním řešením je slabší euro. Počátkem července vyzval výkonný ředitel Airbusu k drastické akci s cílem snížit cenu eura vůči dolaru přibližně o 10%, ze „šílených“ 1,35 dolaru za euro na 1,20 až 1,25 dolaru. Evropská centrální banka srazila své depozitní sazby z 0 na -0,1%, takže v podstatě účtuje bankám poplatek za to, že mají peníze v ECB. Tato opatření však měla na devizové trhy pramalý efekt.

Je to hlavně proto, že se nic nedělá pro zvýšení agregátní poptávky. Velká Británie, Spojené státy i Japonsko zvýšily svou peněžní nabídku, aby oživily ekonomiku, přičemž devalvace měny se stala nedílnou součástí mechanismu zotavení. Prezident ECB Mario Draghi často poukazuje na kvantitativní uvolňování – minulý měsíc zopakoval, že „v případě potřeby rychle zasáhneme s dalším uvolněním měnové politiky“ –, avšak svým věčným nedostatkem zápalu připomíná guvernéra Bank of England Marka Carneyho, kterého jeden bývalý ministr britské vlády nedávno přirovnal k „nespolehlivému milenci“.

Za zhodnocováním směnného kurzu eura však nestojí jen nečinnost ECB. Velkou roli hrají také nerovnováhy běžných účtů napříč eurozónou.