Smrt strojům?

LONDÝN – Na začátku průmyslové revoluce se textilní dělníci ve střední a severní Anglii, zejména tkalci, spontánně vzbouřili, ničili stroje a zapalovali továrny. Stěžovali si, že nově zaváděné stroje je okrádají o mzdy a práci.

Tito rebelové získali jméno a inspiraci od apokryfního Neda Ludda, údajného tkalcovského učně, který v „záchvatu vášnivosti“ roku 1779 rozmlátil dva pletací stroje. Robert Calvert o něm v roce 1985 napsal baladu: „Říkali, že Ned Ludd je vyšinutý hoch, / že chudák jedině bořit a ničit moh’.“ A dále: „‚Smrt strojům,‘ obrátil se v dílně k uším všech, / vždyť kalí nám budoucnost a šlapou po snech.“

Ludditské řádění bylo na vrcholu v letech 1811-12. Vyděšená vláda obsadila neklidné oblasti vyšším počtem vojáků, než kolik jich měl Wellington k dispozici na Pyrenejském poloostrově proti Napoleonovi. Přes sto ludditů bylo pověšeno nebo vysídleno do Austrálie. Tato opatření obnovila klid. Stroje zvítězily: luddité se v dějinách průmyslové revoluce dostali do poznámky pod čarou.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/6Ua7Jz6/cs;