NEW HAVEN – Deprese propuknuvší po krachu burzy roku 1929 se osm let nato zlomila k horšímu a oživení přinesla až obrovská hospodářská stimulace v důsledku druhé světové války, konfliktu, který si vyžádal přes 60 milionů životů. Než se oživení dostavilo, značná část Evropy a Asie ležela v troskách.
Současný stav světa není ani zdaleka tak zoufalý, ale určité paralely tu jsou, zejména s rokem 1937. Lidé jsou dnes stejně jako tehdy už dlouho zklamaní a mnozí si zoufají. Narůstá v nich strach z vlastní dlouhodobé ekonomické budoucnosti. A takový strach může mít vážné důsledky.
Například dopady finanční krize roku 2008 na ukrajinskou a ruskou ekonomiku mohou být prapříčinou války, která tam v současnosti probíhá. Podle Mezinárodního měnového fondu v letech 2002 až 2007 Ukrajina i Rusko zaznamenaly úchvatný růst: během oněch pěti let reálný HDP na osobu vzrostl o 52 % na Ukrajině a o 46 % v Rusku. To je už teď pryč: růst reálného HDP na osobu dosáhl loni pouhých 0,2 % na Ukrajině a 1,3 % v Rusku. Nespokojenost vyvolaná takovým zklamáním může pomoci vysvětlit zlost ukrajinských separatistů, rozladěnost Rusů i rozhodnutí ruského prezidenta Vladimíra Putina anektovat Krym a podpořit separatisty.
NEW HAVEN – Deprese propuknuvší po krachu burzy roku 1929 se osm let nato zlomila k horšímu a oživení přinesla až obrovská hospodářská stimulace v důsledku druhé světové války, konfliktu, který si vyžádal přes 60 milionů životů. Než se oživení dostavilo, značná část Evropy a Asie ležela v troskách.
Současný stav světa není ani zdaleka tak zoufalý, ale určité paralely tu jsou, zejména s rokem 1937. Lidé jsou dnes stejně jako tehdy už dlouho zklamaní a mnozí si zoufají. Narůstá v nich strach z vlastní dlouhodobé ekonomické budoucnosti. A takový strach může mít vážné důsledky.
Například dopady finanční krize roku 2008 na ukrajinskou a ruskou ekonomiku mohou být prapříčinou války, která tam v současnosti probíhá. Podle Mezinárodního měnového fondu v letech 2002 až 2007 Ukrajina i Rusko zaznamenaly úchvatný růst: během oněch pěti let reálný HDP na osobu vzrostl o 52 % na Ukrajině a o 46 % v Rusku. To je už teď pryč: růst reálného HDP na osobu dosáhl loni pouhých 0,2 % na Ukrajině a 1,3 % v Rusku. Nespokojenost vyvolaná takovým zklamáním může pomoci vysvětlit zlost ukrajinských separatistů, rozladěnost Rusů i rozhodnutí ruského prezidenta Vladimíra Putina anektovat Krym a podpořit separatisty.