Vyprávění a globální ekonomika

TOKIO – Fluktuace ve světových ekonomikách vycházejí velkou měrou z příběhů, které o nich slyšíme a vyprávíme. Všeobecně rozšířená, emocionálně nabitá vyprávění nás někdy pobízejí, abychom si vyrazili a utráceli, otevírali nové podniky, stavěli továrny a kanceláře a nabírali zaměstnance; jindy nám do srdcí vlijí strach a přesvědčí nás, abychom bez hnutí čekali, šetřili zdroje, osekávali výdaje a snižovali rizika. Buď náš „životní elán“ podněcují, nebo tlumí.

Během návštěvy Japonska s přednáškovým turné jsem ohromen pozitivním dopadem příběhů ve vztahu k hospodářství na uvažování a chování lidí a také tím, jak křehká tato proměna je. Od doby, kdy se v prosinci 2012 ujal úřadu premiér Šinzó Abe a zahájil program měnové a fiskální stimulace a strukturálních reforem, je vliv na sebedůvěru Japonců obrovský. Podle Mezinárodního měnového fondu se mezera výstupu – rozdíl mezi skutečným a potenciálním HDP – zúžila v letech 2011 až 2013 z -3,6 % na -0,9 %.

Většině zbytku světa schází komplexní a snadno pochopitelné vyprávění o pozitivní proměně, podobné japonské „abenomice“. Mezera výstupu v předních vyspělých ekonomikách světa zůstává podle výpočtu MMF neuspokojivá, neboť v roce 2013 činila -3,2 %, takže od roku 2009, nejhoršího roku globální finanční krize, není ještě ani napůl cesty zpět k normálu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/RhUrGPN/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.