NEW YORK – Globální nerovnost je dnes na úrovni naposledy zaznamenané koncem devatenáctého století – a dál stoupá. Společně s ní sílí pocit lidí, že jsou bráni na hůl, který vyvolává odcizení a zlost, a dokonce plodí nacionalizmus a xenofobii. Lidé se dřou ve snaze zachovat si svůj ubývající díl koláče, jejich neklid vytváří politický prostor pro prospěchářské populisty a nastalé události otřásají světovým řádem.
Současná propast mezi bohatými a chudými je ohromující. Oxfam uvádí, že nejbohatších osm lidí světa dnes vlastní tolik jako nejchudších 3,6 miliardy. Jak nedávno poukázal americký senátor Bernie Sanders, rodina Waltonových, která vlastí obchodní řetězec Walmart, má dnes větší jmění než dolních 42 % obyvatel USA.
Mohu nabídnout své vlastní zneklidňující srovnání. Z databáze bohatství od Credit Suisse jsem zjistil, že úhrn jmění tří nejbohatších lidí světa převyšuje jmění všech obyvatel tří zemí – Angoly, Burkiny Faso a Demokratické republiky Kongo – s celkovou populací 122 milionů osob.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Artificial intelligence is being designed and deployed by corporate America in ways that will disempower and displace workers and degrade the consumer experience, ultimately disappointing most investors. Yet economic history shows that it does not have to be this way.
worry that the technology will be deployed to replace, rather than empower, humans.
Amid labor-supply constraints and economic shocks, the case for productivity-boosting interventions is clear. Unless US policymakers use a combination of investment and incentives to reverse negative productivity trends, the US will achieve modest growth, at best.
urge policymakers to pursue interventions aimed at reducing supply constraints in the non-tradable sector.
NEW YORK – Globální nerovnost je dnes na úrovni naposledy zaznamenané koncem devatenáctého století – a dál stoupá. Společně s ní sílí pocit lidí, že jsou bráni na hůl, který vyvolává odcizení a zlost, a dokonce plodí nacionalizmus a xenofobii. Lidé se dřou ve snaze zachovat si svůj ubývající díl koláče, jejich neklid vytváří politický prostor pro prospěchářské populisty a nastalé události otřásají světovým řádem.
Současná propast mezi bohatými a chudými je ohromující. Oxfam uvádí, že nejbohatších osm lidí světa dnes vlastní tolik jako nejchudších 3,6 miliardy. Jak nedávno poukázal americký senátor Bernie Sanders, rodina Waltonových, která vlastí obchodní řetězec Walmart, má dnes větší jmění než dolních 42 % obyvatel USA.
Mohu nabídnout své vlastní zneklidňující srovnání. Z databáze bohatství od Credit Suisse jsem zjistil, že úhrn jmění tří nejbohatších lidí světa převyšuje jmění všech obyvatel tří zemí – Angoly, Burkiny Faso a Demokratické republiky Kongo – s celkovou populací 122 milionů osob.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in