NEW YORK – Globální nerovnost je dnes na úrovni naposledy zaznamenané koncem devatenáctého století – a dál stoupá. Společně s ní sílí pocit lidí, že jsou bráni na hůl, který vyvolává odcizení a zlost, a dokonce plodí nacionalizmus a xenofobii. Lidé se dřou ve snaze zachovat si svůj ubývající díl koláče, jejich neklid vytváří politický prostor pro prospěchářské populisty a nastalé události otřásají světovým řádem.
Současná propast mezi bohatými a chudými je ohromující. Oxfam uvádí, že nejbohatších osm lidí světa dnes vlastní tolik jako nejchudších 3,6 miliardy. Jak nedávno poukázal americký senátor Bernie Sanders, rodina Waltonových, která vlastí obchodní řetězec Walmart, má dnes větší jmění než dolních 42 % obyvatel USA.
Mohu nabídnout své vlastní zneklidňující srovnání. Z databáze bohatství od Credit Suisse jsem zjistil, že úhrn jmění tří nejbohatších lidí světa převyšuje jmění všech obyvatel tří zemí – Angoly, Burkiny Faso a Demokratické republiky Kongo – s celkovou populací 122 milionů osob.
NEW YORK – Globální nerovnost je dnes na úrovni naposledy zaznamenané koncem devatenáctého století – a dál stoupá. Společně s ní sílí pocit lidí, že jsou bráni na hůl, který vyvolává odcizení a zlost, a dokonce plodí nacionalizmus a xenofobii. Lidé se dřou ve snaze zachovat si svůj ubývající díl koláče, jejich neklid vytváří politický prostor pro prospěchářské populisty a nastalé události otřásají světovým řádem.
Současná propast mezi bohatými a chudými je ohromující. Oxfam uvádí, že nejbohatších osm lidí světa dnes vlastní tolik jako nejchudších 3,6 miliardy. Jak nedávno poukázal americký senátor Bernie Sanders, rodina Waltonových, která vlastí obchodní řetězec Walmart, má dnes větší jmění než dolních 42 % obyvatel USA.
Mohu nabídnout své vlastní zneklidňující srovnání. Z databáze bohatství od Credit Suisse jsem zjistil, že úhrn jmění tří nejbohatších lidí světa převyšuje jmění všech obyvatel tří zemí – Angoly, Burkiny Faso a Demokratické republiky Kongo – s celkovou populací 122 milionů osob.