LONDÝN – Existuje pro domácnosti určitý „bezpečný“ poměr dluhu k příjmu nebo pro vlády k HDP? V obou případech je odpověď kladná. A v obou případech nelze přesně říct, o jaký poměr se jedná. Nicméně právě to se momentálně stalo nejnaléhavější makroekonomickou otázkou, a to nejen kvůli bobtnajícím dluhům domácností a vlád po roce 2000, ale také – a co do významu především – kvůli přehnaným obavám, jež dnes vyvolává dluh vlád.
Podle zprávy z roku 2015, již vypracoval McKinsey Global Institute, se v mnoha vyspělých zemích zadlužení domácností v letech 2000 až 2007 zdvojnásobilo, na víc než 200 % příjmu. Domácnosti v zemích, jež v letech 2008-2009 postihla hospodářská krize nejsilněji, od té doby svůj dluh už poněkud snížily, ale ve většině vyspělých zemí poměr zadlužení domácností nadále rostl.
Po krachu let 2008-2009 následoval velký vzestup vládních dluhů. Například dluh britské vlády se zvýšil z hodnoty těsně převyšující 40 % HDP v roce 2007 na dnešních 92 %. Setrvalé snahy silně zadlužených vlád zbavit se schodků zapříčinily vzestup míry zadluženosti, protože srazily HDP, třeba v Řecku, anebo zpomalily zotavení, třeba v Británii.
LONDÝN – Existuje pro domácnosti určitý „bezpečný“ poměr dluhu k příjmu nebo pro vlády k HDP? V obou případech je odpověď kladná. A v obou případech nelze přesně říct, o jaký poměr se jedná. Nicméně právě to se momentálně stalo nejnaléhavější makroekonomickou otázkou, a to nejen kvůli bobtnajícím dluhům domácností a vlád po roce 2000, ale také – a co do významu především – kvůli přehnaným obavám, jež dnes vyvolává dluh vlád.
Podle zprávy z roku 2015, již vypracoval McKinsey Global Institute, se v mnoha vyspělých zemích zadlužení domácností v letech 2000 až 2007 zdvojnásobilo, na víc než 200 % příjmu. Domácnosti v zemích, jež v letech 2008-2009 postihla hospodářská krize nejsilněji, od té doby svůj dluh už poněkud snížily, ale ve většině vyspělých zemí poměr zadlužení domácností nadále rostl.
Po krachu let 2008-2009 následoval velký vzestup vládních dluhů. Například dluh britské vlády se zvýšil z hodnoty těsně převyšující 40 % HDP v roce 2007 na dnešních 92 %. Setrvalé snahy silně zadlužených vlád zbavit se schodků zapříčinily vzestup míry zadluženosti, protože srazily HDP, třeba v Řecku, anebo zpomalily zotavení, třeba v Británii.