3

Vývoj nezávislé ekonomiky

BERKELEY – Pracovat na plný úvazek pro jednoho zaměstnavatele už ve vyspělých ekonomikách není normou. Namísto toho miliony „nezávislých pracujících“ – samostatně výdělečně činných, na volné noze nebo přechodně zaměstnaných – prodávají svou práci, služby a produkty prostřednictvím digitálních platforem řadě zaměstnavatelů či klientů.

Narůstající podíl nezávislé práce, která obvykle zahrnuje pružnou pracovní dobu, slibuje významné agregátní ekonomické přínosy, v podobě zvýšení míry účasti v pracovních silách, stoupajícího celkového počtu odpracovaných hodin a snížení nezaměstnanosti. Tato „muzikantská“ ekonomika ale přináší i složité nové politické těžkosti v oblasti zdanění, regulace a přístupu k sociální podpoře a ochraně, jež se tradičně zajišťovaly skrze standardní vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Podle studie McKinsey Global Institute v současnosti některou z forem nezávislé práce provozuje až 162 milionů lidí napříč Spojenými státy a skupinou EU 15. Na základě reprezentativního online průzkumu mezi 8000 pracujícími v šesti zemích (včetně USA) společnost McKinsey zjistila, že na nezávislou práci se svým hlavním příjmem spoléhá 10-15 % populace v produktivním věku. Dalších 10-15 % – včetně studentů, penzistů, osob pečujících o člena domácnosti i lidí s tradičním zaměstnáním – si takovou práci přibírá jako doplněk k příjmu.

Zjištění McKinsey zpochybňují několik rozšířených představ o nezávislé práci. Zaprvé, nezávislým pracovním silám nevévodí mladí: lidé do 25 let představují jen 25 % nezávislých pracujících. Nezávislé pracovní síly jsou rozmanité i co do výše příjmů, vzdělání, pohlaví, povolání a oboru činnosti.

Navíc 70-75 % těch, kdo nezávislou práci vykonávají, tak nečiní z nezbytí, nýbrž z vlastního rozhodnutí – což odpovídá výsledkům jiných studií z poslední doby. Ostatně třebaže nějakou nezávislou práci vykonává 40-55 % pracujících s nízkými příjmy (do 25 000 dolarů za rok), tvoří necelých 25 % všech osob s nezávislým výdělkem. Jen asi třetina respondentů průzkumu uvedla, že na nezávislou práci spoléhají, protože se jim nedaří najít konvenční práci nebo potřebují dodatečný příjem, aby vyšli s penězi.

Tato menšina však stále představuje velký počet lidí. Odhaduje se, že nezávislou práci vykonává z nezbytí víc než 50 milionů Američanů a Evropanů a víc než 20 milionů na nezávislou práci spoléhá jako na hlavní zdroj příjmu. V mnoha případech se jedná o pracující s nízkou kvalifikací, kteří by jinak byli nezaměstnaní. To naznačuje, že silnější růst ekonomiky – a tedy zaměstnanosti – by snížil počet pracujících vykonávajících nezávislou činnost.

Bez ohledu na makroekonomické poměry však nezávislá práce bude v dlouhodobém výhledu pravděpodobně tvořit čím dál větší podíl práce, vzhledem k technickým pokrokům a preferencím jednotlivců. Digitální platformy pro nezávislou práci jsou sice stále v raných fázích svého rozvoje a využívá jich jen 15 % nezávisle pracujících, rychle se ale šíří a rostou. McKinsey odhaduje, že 30-45% populace v produktivním věku by dalo přednost možnosti vydělávat si nezávislou pracovní činností, ať už hlavní či vedlejší.

Tento trend přináší tvůrcům politik, pracujícím a zaměstnavatelům hrozby i příležitosti. Tvůrci politik musí pravidelnými průzkumy shromažďovat kvalitnější údaje o nezávislých pracovních silách. Také je třeba aktualizovat členění nezávislých pracujících, s cílem vhodně přizpůsobit zdanění, regulaci a sociální podporu a ochranu (včetně antidiskriminačních zákonů a minimální mzdy). U profesionálů s vysokou odborností, kteří působí jako nezávislí zprostředkovatelé, jsou otazníky v politikách jiné než u pracujících s nízkou kvalifikací, kteří prodávají své služby přes digitální platformy jako Uber.

Obzvlášť náročné zřejmě bude aktualizovat zajišťování a poskytování sociální podpory. Některé evropské země věc řeší vytvářením nových klasifikací práce, s novými systémy podpory. Britské právo rozlišuje mezi tradičními zaměstnanci a „pracovníky,“ jimž náleží jen některá zaměstnanecká práva.

V USA je sílící zájem o systém přenosné, poměrné pomoci – například pojištění pro případ nezaměstnanosti či invalidity a penzí – s vazbou na pracovníky, namísto zaměstnavatelů. Jinou možností by v USA byly nové odbory či kolektivní organizace (cechy) pracujících, jak pro dojednávání podmínek smluv na nezávislou práci, tak ke sledování a zajišťování dávek pro pracující, kteří slouží mnoha klientům a zaměstnavatelům. Ve stavebnictví a v oblasti zábavy už podobné systémy existují.

Podnikatelům se také nabízejí možnosti vytvořit nové produkty a služby na míru potřebám nezávislých pracovních sil. Ty by mohly zahrnovat sdílené kancelářské prostory, finanční řešení vyrovnávající výkyvy mezi zakázkami, programy školení a tvorbu široce uznávaných osvědčení, která nezávislým pracujícím umožní rozvíjet své činnosti a příležitosti k výdělku.

Zaměstnavatelé se zase budou muset naučit, kdy se spoléhat na interní dovednosti a kdy se obrátit na nezávislé pracovníky. Toto rozhodování bude ovlivňovat řada faktorů, včetně nákladů, kvality, produktivity a bezpečnosti chráněných informací.

Konečně je tu zodpovědnost samotných pracujících za uplatňování větší kontroly nad vlastní kariérou, včetně hledání příležitostí a rozvíjení diferencovaných dovedností s cílem předejít odsunu do řad lidí s nevyhraněným nadáním a nízkou mzdou či náhradě chytrými stroji. To se možná ukáže jako nejdůležitější prvek formující se transformace trhu práce: právě pracující jsou její hybnou silou.

Samozřejmě, podstatnou roli při usnadnění vzestupu nezávislé práce sehrává také digitální technika. Digitální platformy jako Airbnb, Etsy a Uber mají zásadní význam pro snižování tření na trzích, které nezávislou práci podporují, a pro zvyšování jejich transparentnosti. Tato oblast navíc nadále silně inovuje.

Tím, kdo ve skutečnosti trh práce přetváří, jsou však uživatelé těchto platforem. S pomocí digitální techniky prosazují svůj zájem víc si vydělat a zároveň těžit z pružného uspořádání pracovní doby.

Fake news or real views Learn More

Pravděpodobným důsledkem tohoto trendu bude odklon od starého modelu organizace podnikání, v němž většina pracovníků plní specializované funkce pro jediného zaměstnavatele v rámci pevné hierarchie, k modelu opřenému o organizace s nevelkým jádrem, jež s mnoha úkoly spoléhají na volnou síť externích poskytovatelů. Zda bude tento nový systém výhodný pro pracovníky, zaměstnavatele a ekonomiky, bude ovšem záviset na tom, jak se všichni významní aktéři vypořádají s výzvami, které jsou s touto transformací neodmyslitelně spojeny.

Z angličtiny přeložil David Daduč