2

Monetární kosmopolité

NEWTON, MASSACHUSETTS – Dokážete si představit zvolení francouzského občana prezidentem Spojených států? Nebo japonského premiéra Velké Británie? Nebo německého kancléře z Mexika? Pravděpodobně ne. I kdyby tomu nebránily právní překážky, lze si jen těžko představit, že by voliči v demokratické zemi zvolili do čela své vlády cizince.

V posledních několika letech se však státy stále častěji obracejí na cizince a lidi s bohatými zkušenostmi ze zahraničí a nabízejí jim funkci, která bývá všeobecně pokládána za druhou nejvýznamnější pozici v zemi: funkci šéfa centrální banky. Co k tomuto posunu vedlo a měli bychom ho vítat, nebo od něj odrazovat?

Například Stanley Fischer, jehož americký prezident Barack Obama jmenoval v lednu nástupcem Janet Yellenové ve funkci místopředsedy Federálního rezervního systému, je americký přistěhovalec z jižní Afriky, který od roku 2005 až do loňska působil jako guvernér izraelské centrální banky. A Kanaďan Mark Carney, jenž byl guvernérem centrální banky ve své domovské zemi, se stal v červenci 2013 prvním zahraničním šéfem Bank of England v její téměř 320leté historii.

Všeobecně uznávaný guvernér irské centrální banky Patrick Honohan zase strávil téměř deset let ve Světové bance ve Washingtonu. Jeden z Honohanových zástupců je přitom Švéd se zkušenostmi z Hongkongské měnové správy a další je Francouz.