Hledání konvergence

CAMBRIDGE – Jednou hádankou světové ekonomiky je to, že bohaté země světa 200 let rostly rychleji než ty chudší; Lant Pritchett tento proces výstižně nazval „obří rozbíhavostí“. Když Adam Smith v roce 1776 psal Bohatství národů, příjem na hlavu v nejbohatší zemi světa – zřejmě Nizozemsku – byl oproti nejchudším zemím asi čtyřnásobný. Dvě století nato bylo Nizozemsko 40krát bohatší než Čína, 24krát než Indie a desetkrát než Thajsko.

Během posledních tří desítek let se ale trend obrací. Nizozemsko je teď jen 11krát bohatší než Indie a sotva čtyřikrát než Čína a Thajsko. Laureát Nobelovy ceny, ekonom Michael Spence tento obrat postřehl a tvrdí, že svět má nakročeno k příští sbíhavosti.

Některé země se však stále vzdalují. Přestože roku 1980 bylo Nizozemsko 5,8krát, 7,7krát a 15krát bohatší než Nikaragua, Pobřeží slonoviny, respektive Keňa, do roku 2012 už bylo bohatší 10,5krát, 21,1krát a 24,4krát.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/x60gOsP/cs;