0

Přepisování nedávných hospodářských dějin Ruska

Tento měsíc před deseti lety se ruský parlament, nazývaný duma, pokusil sesadit prezidenta Borise Jelcina, čímž započalo patové období a zápas, který vyvrcholil o sedm měsíců později, když Jelcin dal rozkaz, aby sídlo dumy ostřelovaly tanky. Jelcinovo vítězství vyjasnilo, kdo v Rusku vládne a kdo bude určovat hospodářskou politiku. Ale byly Jelcinem zvolené ekonomické přístupy tím, co Rusko potřebovalo?

Když se po roce 1991 Rusko posunulo od komunismu ke kapitalismu, soudilo se, že se dostaví nebývalá prosperita. Nestalo se tak. Do období krize rublu v srpnu roku 1998 se produkce snížila o téměř polovinu a chudoba se rozšířila ze 2% populace na více než 40%.

Od té doby byla ruská výkonnost působivá, přesto se jeho HDP drží téměř 30% pod úrovní, jíž dosahoval v roce 1990. Při čtyřprocentním ročním růstu bude ruské hospodářství potřebovat další dekádu, aby se vrátilo tam, kde bylo, když se zhroutil komunismus.

Transformace, která trvá dvě desítky let, během nichž se ohromně rozšíří chudoba a nerovnost, neboť zbohatne nepočetná skupina, se nemůže nazývat vítězstvím kapitalismu ani demokracie. Dlouhodobé vyhlídky navíc nejsou ani trochu růžové: dosahují-li investice pouhých 10% stavu z roku 1990 - i když jsou tyto investice lépe rozděleny - jak lze růst udržet?