Odměněná naděje

PAŘÍŽ – Udělením Nobelovy ceny míru za rok 2009 Baracku Obamovi podstoupil Nobelův výbor velké riziko. Třebaže je totiž Obama očividně svého druhu pacifistou, prezident Spojených států amerických stojí v čele nejmocnější armády světa – armády, která stále vede válku v Afghánistánu a Iráku. Na první pohled se tedy tato volba nejeví jako samozřejmá.

Někteří pozorovatelé z celého světa kritizovali Nobelův výbor, že udělením ceny míru za letošní rok Obamovi odměnil pouze vzletnou rétoriku. Domnívám se, že tato kritika je zvrácená a nepřípadná – a tedy i nebezpečná. Spočívá totiž v odsuzování naděje na úroveň pouhých pomíjivých slov.

V politice však slova mohou být činy. Obamův letošní projev v Káhiře přispěl přinejmenším ke změně atmosféry ve vztahu mezi muslimským světem a Amerikou. Slova, která Obama adresoval Íránu, možná ještě nepřinesla ovoce, ale došlo k obnovení rozhovorů s Íránem a Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyšle inspektory do jaderných zařízení nedaleko od Kommu, která byla až do minulého měsíce tajná.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/RsclUcv/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.