7125f60346f86f380e71e61e_dr2954a.jpg Dean Rohrer

Stíny revoluce

VÍDEŇ – Co nastává, když opadne revoluční euforie? Dnešní východní Evropa, zhruba dvě dekády po revolucích roku 1989, může dnešním vzpurným a vítězoslavným mladým Arabům posloužit jako prospěšné upozornění, že musí zůstat bdělí.

Od doby, kdy jsem v roce 1986 odešel z Rumunska do exilu, jsou mé návraty řídké a napjaté. Program mé poslední cesty byl sice napěchovaný a nabízel málo skutečného kontaktu s obyčejnými lidmi, přesto jsem z deníků, televizních programů a rozhovorů s přáteli zachytil hlubokou ekonomickou, politickou a mravní krizi, která zemi pohlcuje. Nedůvěru a zlost vůči zkorumpované a nevýkonné politické třídě, doprovázenou skepsí nad demokracií, ba dokonce nostalgií po komunismu, v současnosti najdeme nejen v Rumunsku, ale i v dalších koutech východní Evropy.

Asi 70 % Rumunů teď údajně tvrdí, že litují smrti soudruha Nicolae Ceauşeska, jehož sumární poprava v roce 1989 vyvolala všeobecné nadšení. Ovšemže zdroji takto ohromujícího zjištění je těžké věřit, tak jako všemu ostatnímu v rumunské politice, ale vulgární a radikální hrubnutí veřejného diskurzu – aktuálně opepřeného staronovými xenofobními prvky – je dosti zřetelné.

https://prosyn.org/7UMRfzwcs