0

Jak oživit evropské univerzity

KODAŇ – Před časem mi doma při psaní běžel v televizi Wimbledon a napadlo mě, že tak jako Británie sice pořádá vrcholný světový turnaj v tenise, leč nikdy v něm nevítězí, my Evropané jsme v podobné situaci se školstvím.

První univerzitou na světě byla Platónova Akademie v Aténách, po Evropě jsou od Coimbry přes Cambridge po Kodaň roztroušeny staré, ctihodné univerzity a průkopníkem moderní univerzity spojující výzkum a výuku byl Wilhelm von Humboldt v Berlíně. Přesto dnes univerzity ve Spojených státech snadno své evropské protějšky překonávají.

Výzkumu jsou věnována méně než 2% HDP Evropské unie, oproti 2,5% v USA a 3% v Japonsku. Výdaje na jednoho studenta v terciárním vzdělávání jsou ve Francii o málo víc než 9 000 dolarů, v Německu necelých 11 000 dollarů a ve Velké Británii téměř 12 000 dolarů. Některé země EU, například Dánsko, jsou na tom lépe, ale přesto stále pokulhávají za USA, které vynaloží přes 25 000 dolarů.

Měřit kvalitu výstupu je těžké, ačkoliv příloha Timesů Vyšší vzdělávání se o to každoročně pokouší. V posledním žebříčku se do první desítky dostaly pouze tři evropské univerzity – Oxford, Cambridge a Imperial College v Londýně; všechny ostatní byly americké. Mezi nejlepších 50 se vůbec kdy propracovalo jen deset univerzit z celé EU. Nejlepší německá univerzita, Heidelberg, obsadila 58. místo.