0

Návrat do propasti

NEW YORK – Jedna z interpretací finančních krizí říká, že v řadě událostí jde, slovy Nasíma Táliba, o „černé labutě“ – neplánované a nepředvídatelné zvraty měnící běh dějin. Já však ve své nové knize o finančních krizích, Crisis Economics (Krizová ekonomika), která pojednává nejen o současné krizi, ale také o desítkách jiných, k nimž v průběhu dějin došlo napříč vyspělými i rozvíjejícími se trhy, dokládám, že finanční krize jsou naopak předvídatelné „bílé labutě“. Současné dění – druhé stadium globální finanční krize – nebylo o nic méně předvídatelné.

Krize jsou nevyhnutelným důsledkem hromadění makroekonomických, finančních a politických rizik a slabin: bublin aktiv, přílišného riskování a zadlužení, úvěrových boomů, uvolněných peněz, absence řádné kontroly a regulace finanční soustavy, hamižnosti a rizikových investic činěných bankami a dalšími finančními ústavy.

Historie také ukazuje, že finanční krize mají tendenci časem mutovat. Krize podobné těm, jež jsme v poslední době snášeli, zprvu pramenily z přílišných dluhů a investic na dluh mezi aktéry soukromého sektoru – domácnostmi, bankami, finančními ústavy a firmami. To nakonec vedlo k opětovnému zadlužení veřejného sektoru, neboť fiskální stimulace a socializace soukromých ztrát – programy finančních sanací – zapříčinily nebezpečný nárůst rozpočtových deficitů a objemu veřejného dluhu.

Takové fiskální stimulace a sanace sice snad byly nezbytné, aby se zabránilo proměně Velké recese ve Velkou hospodářskou krizi II, ale vršení veřejného dluhu na dluh soukromý s sebou nese vysokou cenu. V posledku je nutné tyto rozsáhlé schodky a dluhy zredukovat zvýšením daní a snížením výdajů a tato úsporná opatření – nutná, aby se předešlo fiskální krizi – obvykle krátkodobě zpomalují ekonomické oživení. Pokud se fiskální nevyváženosti neřeší výdajovými škrty a zvýšením příjmů, zbývají jen dvě možnosti: inflace, což platí pro země, které si půjčují ve vlastní měně a mohou své schodky monetizovat, anebo platební neschopnost, což platí pro země, které si půjčují v cizí měně a svou vlastní nemohou tisknout.