Návrat do propasti

NEW YORK – Jedna z interpretací finančních krizí říká, že v řadě událostí jde, slovy Nasíma Táliba, o „černé labutě“ – neplánované a nepředvídatelné zvraty měnící běh dějin. Já však ve své nové knize o finančních krizích, Crisis Economics (Krizová ekonomika), která pojednává nejen o současné krizi, ale také o desítkách jiných, k nimž v průběhu dějin došlo napříč vyspělými i rozvíjejícími se trhy, dokládám, že finanční krize jsou naopak předvídatelné „bílé labutě“. Současné dění – druhé stadium globální finanční krize – nebylo o nic méně předvídatelné.

Krize jsou nevyhnutelným důsledkem hromadění makroekonomických, finančních a politických rizik a slabin: bublin aktiv, přílišného riskování a zadlužení, úvěrových boomů, uvolněných peněz, absence řádné kontroly a regulace finanční soustavy, hamižnosti a rizikových investic činěných bankami a dalšími finančními ústavy.

Historie také ukazuje, že finanční krize mají tendenci časem mutovat. Krize podobné těm, jež jsme v poslední době snášeli, zprvu pramenily z přílišných dluhů a investic na dluh mezi aktéry soukromého sektoru – domácnostmi, bankami, finančními ústavy a firmami. To nakonec vedlo k opětovnému zadlužení veřejného sektoru, neboť fiskální stimulace a socializace soukromých ztrát – programy finančních sanací – zapříčinily nebezpečný nárůst rozpočtových deficitů a objemu veřejného dluhu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/nRPJhfl/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.