33

Jak obnovit důvěru ve znalosti expertů

LONDÝN – „Proč si toho nikdo nevšiml?“ proslule se dotázala britská královna Alžběta II. akademického sboru London School of Economics v listopadu 2008, hned po propuknutí finanční krize. Po téměř deseti letech je tatáž otázka kladena „expertům“ v reakci na nevšední a nečekané události posledních 12 měsíců – od britského referenda o brexitu po volbu Donalda Trumpa prezidentem Spojených států.

Terčem kritiky jsou v poslední době nejen odborníci provádějící průzkumy veřejného mínění a ekonomové, ale experti obecně. Krizi eurozóny, která začala v roce 2010, považovali někteří za dílo elit s bolestivými dopady na širokou veřejnost. Situaci ještě zhoršila krize chování, když propukly skandály nad vnucenými prodeji nevýhodných finančních produktů, globální manipulací měn a nekalým ovlivňováním Londýnské mezibankovní nabídkové sazby (Libor, srovnávací úroková sazba, již některé banky účtují jiným bankám u krátkodobých půjček).

To vše posílilo podezření veřejnosti, že systém je ohnutý ve prospěch bohatých a mocných, kteří nikdy nemusí skládat účty. Skepse nad věrohodností elit visela jako temný mrak nad referendem o brexitu i nad volbami v USA.

Obklopena takovými domnělými selháními, důvěra veřejnosti v experty se ocitá na křižovatce. Zprávy se čím dál úžeji zaměřují na individuální zájmy a preference a lidé si stále větší měrou vybírají, komu důvěřovat a ke komu se hlásit, takže tradiční kanály pro sdílení expertních znalostí se rozpadají. Kdo potřebuje experty, když má Facebook, Google, Mumsnet a Twitter?