6

Objímání hořícího stromu

PRAHA – Jsme vychováváni k tomu, abychom recyklací papíru zachraňovali stromy. V emailech dostáváme nespočet upozornění: „Před vytištěním prosím zvažte dopad na životní prostředí.“ Ostatně environmentalismus se zrodil právě z výzvy k ochraně lesů.

Teď ale kvůli záchraně planety před změnou klimatu environmentalisté předkládají rozsáhlou celosvětovou kampaň za kácení a spalování stromů a křovin s cílem omezit využívání fosilních paliv. Mohli bychom tuto iniciativu pustit z hlavy jako podivnou ironii, kdyby s sebou ovšem nenesla tak neobyčejně vysokou cenu, jejíž součástí je pravděpodobná destrukce biodiverzity, zvýšená spotřeba vody a úbytek světové produkce potravin. Navíc může v posledku zapříčinit zvýšení globálních emisí CO2.

Většina lidí si při uvažování o obnovitelných zdrojích energie představí solární panely a větrné turbíny. Globálně však slunce a vítr tvoří jen malou část obnovitelných zdrojů – v roce 2010 necelých 7 %. Mnohem větším hráčem jsou vodní elektrárny, se zhruba 17 %. Zdaleka nejdůležitější je ale biomasa – nejstarší lidstvem používané palivo tvoří až 76 % dnešní obnovitelné energie a 10 % veškeré energie. Z toho asi 60 % tvoří dřevo, klestí a zvířecí trus. Ty využívají téměř tři miliardy lidí bez přístupu k moderním palivům, což je příčinou děsivého znečištění vzduchu a milionů úmrtí.

Zbývajících 40 % biomasy ovšem používá Západ k výrobě tepla a bude ji čím dál víc využívat k výrobě elektřiny. Dává to smysl, protože sluneční a větrná energie jsou z podstaty nespolehlivé – elektřinu potřebujeme, i když je zataženo a bezvětří. Biomasu (společně s hydroenergetikou) lze využívat k vyrovnání kolísavosti, která je větru a slunci vlastní.