15

Svět bez Ameriky

NEW YORK – Dovolte mi předložit radikální úvahu: nejkritičtější hrozbou, s níž se dnes Spojené státy střetají a v předvídatelné budoucnosti střetat budou, není stoupající Čína, hazardérská Severní Korea, jaderný Írán, moderní terorismus ani změna klimatu. Všechny sice představují potenciální či reálné hrozby, ale největší výzvou, jíž USA čelí, je jejich bobtnající dluh, rozpadající se infrastruktura, druhořadé základní a střední školy, zastaralý imigrační systém a pomalý hospodářský růst – krátce, domácí základy americké moci.

Čtenáři v ostatních zemích mohou být v pokušení přijmout takový úsudek s jistou dávkou škodolibosti a sledovat americké nesnáze s větším než malým uspokojením. Taková reakce by neměla překvapovat. Spojené státy a jejich představitelé se provinili domýšlivostí (USA sice snad občas byly nepostradatelné, ale bylo by lepší, kdyby na to poukázali ostatní) a případy nesrovnalostí mezi americkou praxí a principy pochopitelně podněcují obvinění z pokrytectví. Když Amerika nedodržuje zásady, které sama káže ostatním, vyvolává zášť.

Nutkání škodolibě si americké nedostatky a obtíže vychutnat je ale vhodné odolat, jako jiným pokušením. Lidé na celém světě by se měli mít na pozoru před tím, co si přejí. Neschopnost Ameriky poradit si se svými vnitřními potížemi by vyšla velice draho. Zájem okolního světa na tom, aby Amerika uspěla, je skutečně téměř stejně velký jako zájem samotných USA.

Důvod je zčásti ekonomický. Americké hospodářství stále představuje zhruba čtvrtinu globálního výstupu. Pokud se zrychlí růst USA, zvýší se kapacita Ameriky spotřebovávat zboží a služby ostatních zemí, takže dostane vzpruhu růst po celém světě. V době, kdy Evropa sklouzává a Asie zpomaluje, potenciál stát se motorem globálního ekonomického oživení mají jen USA (či obecněji Severní Amerika).