Náboženský pluralismus pro pluralitní věk

Volba papeže Benedikta XVI. a globální válka proti teroru přitáhly nebývalou pozornost k úloze náboženství ve světě. Objevil se obzvláštní zájem (nejzřetelněji s ohledem na islám) zjistit, zda jsou jednotlivé náboženské tradice slučitelné s institucemi a hodnotami liberální demokracie. Avšak upíráním pozornosti na to, co tvoří víru a náboženskou praxi, přehlížíme zřejmě mnohem důležitější otázku: jak se ve víře a jejím naplňování odrážejí náboženské zásady.

Navzdory vydatným důkazům o opaku se mnozí lidé – zejména teologové – obávají, že žijeme v sekulární době. Náš věk, pro nějž sekularismus není ani zdaleka nejcharakterističtější, však zažil obrovské výbuchy náboženských vášní. Moderní doba je stejně náboženská jako všechna předchozí historická období, ba v některých místech ještě náboženštější.

Jedna výjimka je geografická: západní a střední Evropa skutečně prošly výrazným úpadkem náboženské víry, což se stalo důležitou součástí evropské kulturní identity. Další výjimka je sociologická a týká se relativně nepočetné, ale vlivné mezinárodní inteligence, pro niž se sekularizace stala nejen faktem, nýbrž – alespoň pro některé její představitele – ideologickým závazkem.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/uwcVyIe/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.