0

Aktualizace MMF

Globální hospodářství se těší z období silného růstu a nepřítomnosti nakažlivých finančních krizí a máme dobré důvody očekávat, že tuto výkonnost lze udržet. Nedávno však důvěra zažila otřesy: stoupající ceny ropy, přírodní katastrofy jako hurikán Katrina a rostoucí globální nerovnováhy – rozsáhlé přebytky v jedněch zemích vyvažované rozsáhlými schodky v jiných zemích.

V tom, jak tyto problémy postihují jednotlivé země stejně jako světové hospodářství, se projevuje realita globalizace. Aby vlády dokázaly vyvažovat ohromné potenciální přínosy a rizika čím dál integrovanější světové ekonomiky, potřebují nové nástroje a hlubší znalost působících sil. Tyto výzvy jsou ještě větší pro chudší rozvojové země: potřebují naskočit do vlaku globální ekonomiky, aby zúžily propast, která je dělí od ostatního světa, a zajistily svým nejchudším obyvatelům konkrétní přínosy.

Mezinárodní měnový fond byl zřízen po druhé světové válce, aby státům pomáhal vyhýbat se chybám v hospodářské politice, které napomohly velký válečný požár zažehnout. Během uplynulých šedesáti let se úkoly Fondu rozrůstaly, neboť světové hospodářství se proměňovalo. Když jsem před o málo víc než rokem do Fondu nastoupil, bylo jasné, že požadavky členských států na Fond se stále stupňují. Zahájil jsem proto studii úlohy instituce ve světové ekonomice a toho, jak se bude muset změnit.

Naše analýza ukazuje, že jak nadále postupuje svižná evoluce globalizace, objevují se nové výzvy. Roste rozsah, rychlost i dosah šoků napříč zeměmi s vyspělými i rozvojovými trhy. Integrované kapitálové trhy některým státům umožnily hospodařit s rozsáhlými deficity běžného účtu, zatímco jiné státy dokázaly rozložit držená aktiva nebo se vytvářením rezerv pojistit proti krizím. Těžkostí a nových skutečností souvisejících s integrací trhů přibývá, jak dokazuje současná rozepře kolem obchodu s textilem, kde globální integrace způsobuje střet různých zájmů.