4

Jak znovuoživit evropský sen

PRINCETON – Zdálo by se, že krize eura a nedávné oslavy výročí nástupu královny Alžběty na trůn nemají nic společného. Ve skutečnosti obě události šíří důležité sdělení: totiž jak silný je pozitivní výklad a jak je nemožné bez takového výkladu zvítězit.

Když historik Simon Schama komentoval pro BBC říční slavnost a jezdeckou přehlídku, mluvil o „malých lodích a velkých myšlenkách“. Největší myšlenkou přitom bylo, že britská monarchie slouží k tomu, aby spojovala minulost s budoucností země způsoby, které přesahují úzkoprsost a ošklivost každodenní politiky. Odkaz králů a královen táhnoucí se více než tisíc let do minulosti – přetrvávající symbolika korun a kočárů i doslovné ztělesnění anglického a dnes britského státu – spojuje Brity na společné cestě.

Cynikové to možná označí za otřepanou taktiku „chléb a hry“. Hlavním smyslem však je upřít lidské oči a srdce na výklad obsahující naději a smysl – nezneklidňovat veřejnost, ale spíše ji pozvedat. Opravdu mají Řekové, Španělé, Portugalci a další Evropané přijmout úsporný program, který je jim vnucován, protože v Německu a dalších severoevropských zemích převažuje názor, že jsou rozmařilí a líní? Toto jsou bojovná slova, která vyvolávají zášť a rozkol právě ve chvíli, kdy jsou nejvíce zapotřebí jednota a společné sdílení zátěže.

Zejména Řecko dnes potřebuje najít cestu, jak spojit svou minulost s budoucností, avšak žádný vladař není na obzoru. A jako kolébka první demokracie na světě potřebuje Řecko jiné symboly národní obnovy než žezla a róby. Prakticky všichni západní čtenáři se poprvé setkávají se světem kolem Středozemního moře prostřednictvím Homéra: s jeho ostrovy, pobřežími a lidmi, které drží pohromadě diplomacie, obchod, sňatky, olej, víno a dlouhé lodě. Řecko by se znovu mohlo stát pilířem takového světa; využít své současné krize k utvoření nové budoucnosti.