MNICHOV – Země eurozóny se právě dohodly, že během příštích tří let poskytnou Řecku 80 miliard eur ve formě levných půjček, a doufají, že Mezinárodní měnový fond poskytne dalších alespoň 15 miliard eur. Úrokové sazby, jež je Řecko nuceno platit těm, kdo kupují jeho vládní dluhopisy, ale vystřelily na rekordně vysokou hladinu bezmála 9 % – o 5,9 procentního bodu nad poměřovací sazbu, již platí Německo. Důsledkem je 16 miliard eur ročně navíc za splátky úroků ze současného řeckého dluhu ve výši 273 miliard eur. Je zjevné, že trhy jsou stále přesvědčené, že Řecko nebude schopné svůj dluh splácet.
Řecko má navíc další obrovský problém: jeho deficit běžného účtu v současnosti dosahuje enormních 13 % čistého národního důchodu, což znamená, že ročně bude zapotřebí pokrýt 27 miliard eur půjčkami nebo prodejem řeckých aktiv. Vzhledem k tomu, že mezinárodní investoři už tento schodek nejsou ochotni financovat, a dokonce se zdráhají refinancovat stávající řecký dluh, zůstávají pouze tři možnosti.
První je, že finance na trvalém základě poskytne Evropská unie, čímž vytvoří „Evropskou transferovou unii“ ve prospěch schodkových zemí, včetně Portugalska, Španělska, Irska a Itálie. Druhou možností je, že Řecko projde depresí, během níž sníží mzdy a ceny. Konečně by Řecko mohlo odstoupit od eura a devalvovat svou měnu.
MNICHOV – Země eurozóny se právě dohodly, že během příštích tří let poskytnou Řecku 80 miliard eur ve formě levných půjček, a doufají, že Mezinárodní měnový fond poskytne dalších alespoň 15 miliard eur. Úrokové sazby, jež je Řecko nuceno platit těm, kdo kupují jeho vládní dluhopisy, ale vystřelily na rekordně vysokou hladinu bezmála 9 % – o 5,9 procentního bodu nad poměřovací sazbu, již platí Německo. Důsledkem je 16 miliard eur ročně navíc za splátky úroků ze současného řeckého dluhu ve výši 273 miliard eur. Je zjevné, že trhy jsou stále přesvědčené, že Řecko nebude schopné svůj dluh splácet.
Řecko má navíc další obrovský problém: jeho deficit běžného účtu v současnosti dosahuje enormních 13 % čistého národního důchodu, což znamená, že ročně bude zapotřebí pokrýt 27 miliard eur půjčkami nebo prodejem řeckých aktiv. Vzhledem k tomu, že mezinárodní investoři už tento schodek nejsou ochotni financovat, a dokonce se zdráhají refinancovat stávající řecký dluh, zůstávají pouze tři možnosti.
První je, že finance na trvalém základě poskytne Evropská unie, čímž vytvoří „Evropskou transferovou unii“ ve prospěch schodkových zemí, včetně Portugalska, Španělska, Irska a Itálie. Druhou možností je, že Řecko projde depresí, během níž sníží mzdy a ceny. Konečně by Řecko mohlo odstoupit od eura a devalvovat svou měnu.