Migrants rescued by Topaz Responder Andreas Solaro/Getty Images

Konektivita a moderní uprchlík

ŽENEVA – Skupina uprchlíků, které jsem v tomto čase minulý rok potkal, byla čerstvě vyloděná. Uprchli ze svých domovů v Sýrii, cestovali z poloviny přes Turecko a vložili své životy do rukou gangu pašeráků lidí, kteří jim slibovali, že je dostanou do Evropy. Navzdory všemu, co přetrpěli, mi jeden z nich hned po přistání na řeckém ostrově Lesbos řekl, že během této nebezpečné cesty zpanikařili pouze jednou: když jim zmizel signál na mobilním telefonu.

Tento signál, jakkoliv slabý, byl pro uprchlíky jediným pojítkem s vnějším světem. Když zmizel – když opravdu neměli jako kontaktovat svou rodinu, kamarády, nebo zkrátka nikoho, kdo by jim mohl pomoci – byli sevřeni pocitem izolace a strachu více, než vůbec kdy zažili. Je to pocit, jaký by nikdo již nikdy neměl znovu prožít.

Pro většinu lidí v industrializovaném světě – a pro každého na letošním Výročním setkání Světového ekonomického fóra v Davosu – je konektivita běžnou životní skutečností. Máme mobilní telefony, tablety a počítače, vše připojené k super rychlému -  a nadále zrychlujícímu – internetovému připojení. K tomu přidejme stále rostoucí počet platforem se sociálními médii a jsme v podstatě mezi sebou stále v kontaktu. Informace tečou tak volně a vytrvale, že máme tendenci bát se spíše přetížení, než nedostatku.

https://prosyn.org/s1a3GGXcs