Reforma německé armády

MNICHOV: Jakým vojenským hrozbám čelí v současnosti evropské země? Jak velké síly je proti nim zapotřebí? Kolik jsou vlády ochotny na ni vynaložit peněz? Těmito otázkami se konečně začíná zabývat země s největší armádou v západní Evropě – Německo. Na výsledek této debaty netrpělivě čekají nejen Němci, ale i jejich partneři v NATO a Evropské unii.

Diskuse přichází docela pozdě. Studená válka skončila před deseti lety a většina německých spojenců se jí zabývala už před několika roky. Má-li Německo zpoždění, je to ze dvou důvodů: bezpečnostní okolnosti Německa prošly nejdramatičtějšími změnami a německé obyvatelstvo je úzce spjato s brannou povinností.

Revoluce mívají rychlý průběh, ale zvyknout si na změny, jež přinášejí, trvá déle. Německo bylo celé půlstoletí ohniskem studené války. Najednou došlo na jaře roku 1990 k jeho sjednocení, Varšavská smlouva a Sovětský svaz se rozpadly, země na východ od Německa, dříve plné posádek sovětských tankových jednotek, se staly přáteli, později partnery. V roce 1994 opustil německou půdu poslední ruský voják.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/POz28Ug/cs;