Reforma německé armády

MNICHOV: Jakým vojenským hrozbám čelí v současnosti evropské země? Jak velké síly je proti nim zapotřebí? Kolik jsou vlády ochotny na ni vynaložit peněz? Těmito otázkami se konečně začíná zabývat země s největší armádou v západní Evropě – Německo. Na výsledek této debaty netrpělivě čekají nejen Němci, ale i jejich partneři v NATO a Evropské unii.

Diskuse přichází docela pozdě. Studená válka skončila před deseti lety a většina německých spojenců se jí zabývala už před několika roky. Má-li Německo zpoždění, je to ze dvou důvodů: bezpečnostní okolnosti Německa prošly nejdramatičtějšími změnami a německé obyvatelstvo je úzce spjato s brannou povinností.

Revoluce mívají rychlý průběh, ale zvyknout si na změny, jež přinášejí, trvá déle. Německo bylo celé půlstoletí ohniskem studené války. Najednou došlo na jaře roku 1990 k jeho sjednocení, Varšavská smlouva a Sovětský svaz se rozpadly, země na východ od Německa, dříve plné posádek sovětských tankových jednotek, se staly přáteli, později partnery. V roce 1994 opustil německou půdu poslední ruský voják.