MNICHOV: Jakým vojenským hrozbám čelí v současnosti evropské země? Jak velké síly je proti nim zapotřebí? Kolik jsou vlády ochotny na ni vynaložit peněz? Těmito otázkami se konečně začíná zabývat země s největší armádou v západní Evropě – Německo. Na výsledek této debaty netrpělivě čekají nejen Němci, ale i jejich partneři v NATO a Evropské unii.
Diskuse přichází docela pozdě. Studená válka skončila před deseti lety a většina německých spojenců se jí zabývala už před několika roky. Má-li Německo zpoždění, je to ze dvou důvodů: bezpečnostní okolnosti Německa prošly nejdramatičtějšími změnami a německé obyvatelstvo je úzce spjato s brannou povinností.
Revoluce mívají rychlý průběh, ale zvyknout si na změny, jež přinášejí, trvá déle. Německo bylo celé půlstoletí ohniskem studené války. Najednou došlo na jaře roku 1990 k jeho sjednocení, Varšavská smlouva a Sovětský svaz se rozpadly, země na východ od Německa, dříve plné posádek sovětských tankových jednotek, se staly přáteli, později partnery. V roce 1994 opustil německou půdu poslední ruský voják.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Americans have long seen their country as morally exceptional, but their exceptionalism actually comprises three distinct views. Whichever prevails in next year’s presidential election will have significant implications for ongoing conflicts in Europe, Asia, and the Middle East.
identifies three strands of the concept and their implications for US foreign policy after next year’s election.
With a likely rematch between Joe Biden and Donald Trump in the 2024 US presidential election, America and the rest of the world were heading into a perilous period even before the latest conflagration in the Middle East. Turmoil in the region will cloud the broader economic outlook – and could dim Biden’s chances.
worries global economic and political developments will put Donald Trump back in the White House.
Around the world, foreign-policy strategists are grappling with new international dynamics, from the Sino-American rivalry and ongoing hot wars to the broader breakdown in multilateral global governance. However, there is much debate about whether global power and alignments are truly shifting, and in what ways.
consider whether the world will become more multipolar or “non-aligned” in the new year.
MNICHOV: Jakým vojenským hrozbám čelí v současnosti evropské země? Jak velké síly je proti nim zapotřebí? Kolik jsou vlády ochotny na ni vynaložit peněz? Těmito otázkami se konečně začíná zabývat země s největší armádou v západní Evropě – Německo. Na výsledek této debaty netrpělivě čekají nejen Němci, ale i jejich partneři v NATO a Evropské unii.
Diskuse přichází docela pozdě. Studená válka skončila před deseti lety a většina německých spojenců se jí zabývala už před několika roky. Má-li Německo zpoždění, je to ze dvou důvodů: bezpečnostní okolnosti Německa prošly nejdramatičtějšími změnami a německé obyvatelstvo je úzce spjato s brannou povinností.
Revoluce mívají rychlý průběh, ale zvyknout si na změny, jež přinášejí, trvá déle. Německo bylo celé půlstoletí ohniskem studené války. Najednou došlo na jaře roku 1990 k jeho sjednocení, Varšavská smlouva a Sovětský svaz se rozpadly, země na východ od Německa, dříve plné posádek sovětských tankových jednotek, se staly přáteli, později partnery. V roce 1994 opustil německou půdu poslední ruský voják.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in