1

Záchrana asijských matek

BANGKOK – S veškerou debatou na téma nadcházejícího “století Asie“ by člověk čekal, že se region se již posunul za hranice toho, co se část považuje za zdravotní výzvy pro chudé země, jako je vysoká míra mateřské úmrtnosti. Realita je však velice odlišná.

V roce 2015 zemřelo napříč asijsko-pacifickým regionem odhadem 85 000 žen na komplikace vztažené k těhotenství a porodu – jde o 28% celkového světového součtu. Až 90% z těchto úmrtí, která byla koncentrována v pouhých 12 zemích, se dalo předejít prostřednictvím kvalitní předporodní, porodní a perinatální péče.

Při absenci takové péče je průměrná míra mateřské úmrtnosti (MMR) v asijsko-pacifickém regionu extrémně vysoká: 127 na 100 000 živých porodů, v porovnání s průměrem v rozvinutých zemích na úrovni 12 na 100 000. 12 zemí s nejvyšším MMR, které převyšuje 100 na 100 000, jsou Afghánistán, Bangladéš, Kambodža, Indie, Indonésie, Laos, Myanmar, Nepál, Pákistán, Papua Nová Guinea, Filipíny a Timor-Leste.

Tyto země dohromady tvořily zhruba 78 000 známých mateřských úmrtí v roce 2015. Skutečné číslo je však pravděpodobně vyšší. Ve skutečnosti je MMR notoricky obtížné odhadnout, protože konflikty, chudoba, špatná infrastruktura, slabé zdravotní systémy a neadekvátní zdroje způsobují mnoho úmrtí, která jsou neohlášená.

MMR data však poskytují indikaci všeobecných trendů, které nejsou slibné. Pokud tyto trendy přetrvají, mohly by do roku 2030 ve zmíněných 12 asijsko-pacifických zemích přijít o život stovky tisíc matek.

Za posledních 15 let jistě došlo k významnému pokroku a probíhají snahy o jeho udržení. Rozvojová agenda OSN, podchycena Udržitelnými rozvojovými cíli (SDGs), cíle na snížení MMR na 70 úmrtí na 100 000 živých porodů do roku 2030. Pokud se tento cíl podaří splnit, mohlo by být zachráněno až 100 000 životů napříč asijsko-pacifickým regionem.

Dosažení cíle předpokládalo rychlejší pokrok s roční mírou snížení MMR obzvláště nízkou (2%) na Papue-Nové Guinei a na Filipínách. Při současném trendu budou pouze 4 země z dvanácti zemí v asijsko-pacifickém regionu s vysokým MMR schopno splnit SDG pro mateřskou úmrtnost. Zbývajících osm bude potřebovat v průměru 26 let.

maternal mortality rate

V době, kdy se politika rodinného plánování stává čím dál více omezující, by urychlení tempa pokroku mohlo být obtížné. V některých zemích hrozí, že se pokrok zpomalí.

Populační fond OSN (UNFPA) tvrdě pracuje na tom, aby tento trend zvrátil. Snažíme se zajistit, aby všechna těhotenství byla bezpečná a chtěná a aby všechny ženy a dívky měly možnost nejen svobodu volby o jejich rodinách a vlastním těle, ale aby také měly možnost přispět ke snížení chudoby a ekonomickému rozvoji.

Ve dvanácti asijsko-pacifických zemích s vysokým MMR podporuje UNFPA rozvoj citlivých a inkluzivních zdravotních systémů s dostatečným počtem trénovaného personálu, od porodních asistentek až po komunitní zdravotníky. Na pokroku v tomto úkolu již pracujeme.

V Afghánistánu podpořila UNFPA a její partneři expanzi komunitních zdravotních služeb, včetně vytvoření 80 rodinných zdravotnických domů a devíti mobilních podpůrných týmů. Tyto iniciativy do roku 2015 dosáhly k více než 420 000 lidí.

V Laoské lidově demokratické republice pomohla UNFPA ministerstvu zdravotnictví ve školení porodních asistentek a vesnických dobrovolných zdravotníků k poskytování základní sexuální a reproduktivní péče a to prostřednictvím poskytnutí informací, které ženy potřebují k tomu, aby předešly nechtěnému otěhotnění. To přispělo mezi lety 2005 a 2015 k rapidnímu poklesu MMR, ze 450 na 220 na sto tisíc živých porodů.

Na Fiji předpřipravila UNFPA, s podporou australské vlády, tisíce balíčků na podporu reproduktivního zdraví. Po devastaci způsobené cyklónem Winston v únoru 2016 pomáhají tyto strategicky umístěné zásoby řešit okamžité potřeby žen a dívek v otázkách reproduktivního zdraví, čímž zachraňují životy matek a dětí.

Nicméně i když takové iniciativy již mají silný dopad, je třeba více investic na zajištění komplexních zdravotních služeb dostupných a dosažitelných pro všechny, zejména pro nejzranitelnější skupiny. Musí být především alokovány dodatečné zdroje na sexuální a reproduktivní zdravotní služby a na zajištění přístupu k nim. Posílení prenatální péče, zajištění bezpečného porodu prostřednictvím proškoleného personálu a rozšíření nouzové porodní péče jsou vše klíčové intervence, které mohou redukovat MMR napříč regionem.

Samozřejmě, ženy potřebují také přístup ke službám pro rodinné plánování, které by jim pomohlo předcházet nechtěnému těhotenství a snížilo by počet nebezpečných potratů. Musí být respektována práva všech žen a jejich partnerů zvolit si metodu rodinného plánování, která je pro ně vhodná a musí být také k dispozici plný rozsah kvalitní antikoncepce.

Když budou mít ženy plnou kontrolu nad svým sexuálním a reproduktivním zdravím, získá společnost jako celek enormní benefity. Ve skutečnosti může každý jeden dolar investovaný do moderních antikoncepčních služeb vynést v návratu až 120 dolarů v sociální, ekonomické a ekologické oblasti. Taková investice by měla přijít částečně od mezinárodní rozvojové asistence, která musí klást vyšší prioritu na služby sexuálního a reproduktivního zdraví, a částečně od národních vlád.

Peníze však nejsou všechno, co mohou vlády poskytnout. Mohou a musí vyvinout inkluzivní politická opatření, která řeší potřeby zranitelných a přehlížených skupin, včetně způsobů, které jdou i mimo zdravotní sektor. To zahrnuje boj se škodlivými praktikami, jako jsou dětské sňatky a násilí založené na pohlaví; odstranění právních bariér pro antikoncepci a práci s komunitami na řešení chybných představ o sexuálním a reprodukčním zdraví.

Bezpečné těhotenství a porod by mělo být hlavní prioritou pro všechna společenství, stejně jako je pro UNFPA. Pokud chceme splnit SDG pro mateřskou úmrtnost, tak musíme spolupracovat, abychom pokročili s cílovými a přizpůsobenými intervencemi, které respektují práva žen a dívek rozhodovat o jejich sexuálním a reproduktivním zdraví.