0

Revize přístupu k domácímu terorismu

BERLÍN – Domácí terorismus je téměř všude v Evropě vysoko na žebříčku bezpečnostní agendy. Vzhledem k jeho vazbám na mezinárodní extremistické islámské skupiny je třeba, aby vlády přezkoumaly a nově promyslely jak na něj reagovat.

Mezinárodní bezpečnostní spolupráce, kontrola hranic a dohled nad dopravním sektorem jsou významné prvky, ale nejdou dostatečně daleko. Vlády rovněž musí pojmenovat radikální tendence uvnitř evropských muslimských obcí a sestavit strategie, jimiž jim budou kontrovat. Úzkým cílem by mělo být zadusit terorismus hned v zárodku a širším pak zahájit dialog s muslimskou komunitou.

Tato agenda zdůrazňuje mezikulturní komunikaci jako nejlepší způsob prolamování předsudků a negativních klišé na obou stranách. Z pohledu bezpečnostní politiky je záměrem mezikulturní komunikace pěstovat imunitu u těch složek muslimské obce, které se pokládají za potenciálně vnímavé vůči extremistické propagandě, s jasným cílem předejít jejich radikalizaci a zverbování do služeb džihádu.

Má-li imunizace tohoto typu uspět, je důležité nejprve osvětlit, co vlastně dokáže někoho proměnit v džihádistu. Zdá se, že neexistuje jediná odpověď. Jedním společným vzorcem, který se objevuje, je však to, že džihádistické poselství, slibující smysl a totožnost, přitahuje podle všeho hlavně osoby, jimž chybí jistota, kdo jsou a kam směřují.