Jak se usmířit s imigrací

LONDÝN – Minulý měsíc se během několika hodin od znovuzvolení prezidenta USA Baracka Obamy uchytilo pevné přesvědčení, že k zisku vítězství mu pomohla drtivá podpora hispánských voličů. Republikánská strana, dlouho ztotožňovaná s tvrdým přístupem k přistěhovalectví, znenadání začala hovořit o nutnosti komplexní reformy. Komentátoři tvrdili, že budou-li se republikáni reformě vzpírat, přijdou o hispánské hlasy na celou příští generaci, což stranu odsune do téměř neustálého opozičního postavení.

To může a nemusí být pravda. Důsledky amerických voleb na imigraci však sahají hlouběji než jen k volebnímu prospěchářství – a nabízejí ponaučení vládám po celém světě. Pozoruhodná rychlost, s jakou se protipřistěhovalecké postoje rozdrolily, naznačuje, že většina Američanů chce především racionální přístup a přeje si, aby jejich političtí vůdci za věc převzali zodpovědnost a neutíkali před ní.

Když dojde řeč na imigraci, politiky většinou ovládne strach – přitom od nástupu globální finanční krize se tato tendence ještě vyhrotila. Vzestup krajních nacionalistů, mimo jiné v Řecku a Finsku, upevnil názor, že hovořit o přistěhovalectví je politickou přítěží, nejde-li o vystoupení proti němu. Politici proto imigraci buď řeší v kontextu ochrany hranic a kulturní totožnosti, anebo ji ignorují.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/p5rdA00/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.