84

Válka s radikálním islámem

NEW YORK – Francouzský premiér Manuel Valls nemluvil obrazně, když prohlásil, že Francie je ve válce s radikálním islámem. Otevřená válka skutečně probíhá a ohavné teroristické útoky v Paříži byly její součástí. V této válce stejně jako ve většině jiných válek však nejde jen o náboženství, fanatismus a ideologii. Jde rovněž o geopolitiku a také konečně řešení této války se ukrývá v geopolitice.

Zločiny podobné těm v Paříži, New Yorku, Londýně a Madridu – útoky na bezpočet kaváren, nákupních center, autobusů, vlaků a nočních klubů – jsou urážkou našich nejzákladnějších lidských hodnot, poněvadž obnášejí záměrné vraždění nevinných lidí a snahu šířit ve společnosti strach. Jsme zvyklí prohlašovat je za dílo šílenců a sociopatů a cítíme zhnusenost ze samotné představy, že kromě šílenství pachatelů mohou mít tyto činy i jiné vysvětlení.

Ve většině případů však terorismus nemá kořeny v šílenství. Častěji jde o válečný akt, byť jde spíše o válku slabých než o válku organizovaných států a jejich armád. Islamistický terorismus je odrazem, či dokonce prodloužením dnešních válek na Blízkém východě. A vzhledem k vměšování se vnějších mocností se z těchto válek stává jediná regionální válka – konflikt, jenž se ustavičně proměňuje a rozšiřuje a je stále násilnější.

Z pohledu džihádistů – tedy z pohledu, který například americkým či francouzským muslimům mohou vštěpovat ve výcvikových táborech v Afghánistánu, Sýrii a Jemenu – je každodenní život ultranásilný. Smrt je všudypřítomná a často přichází od bomb, bezpilotních letadel a vojáků Spojených států, Francie a dalších západních mocností. A oběťmi často bývají nevinné „vedlejší ztráty“ západních útoků, které zasahují domy, svatby, pohřby a setkání místních občanů.