Návrat rasového lékařství

Něco takového nikdo neočekával. V roce 2000 Francis Collins a Craig Venter na tiskové konferenci v Bílém domě ohlásili dokončení „prvního konceptu" mapování a sekvenování lidské DNA. Za souhlasného přikyvování prezidenta Billa Clintona a premiéra Tonyho Blaira se Collins a Venter shodli, že rasové klasifikace postrádají na molekulární úrovni smysl, neboť my lidé jsme si podobní v 99,9% DNA. Zprávy se chopila zpravodajská média po celém světě, plná zaujetí pro definitivní vědecké vyvrácení rasového myšlení.

Ne tak rychle. Přestože si snad jsme podobní z 99,9%, existují tři miliardy párů bází lidské DNA, a tudíž mezi dvěma lidmi zůstávají přinejmenším tři miliony odlišností (jednonukleotidových polymorfismů). Povzbuzena příslibem výkonnější počítačové technologie, vědecká pozornost se začíná upínat na oněch zbývajících 0,1% genetických odlišností.

Proč se věda během pouhých několika let obrátila od popírání existence rasových rozdílů mezi lidskými jedinci k vyvolávání bezmála posedlosti právě těmito rozdíly?

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/F7YWPP2/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.