0

Rasa a republikánství

Rasa je odjakživa provokativní téma, kde se potřeby vědy a statistiky protínají s politikou. Tato debata se teď opět rozpaluje ve Francii, neboť plánované zavedení „etnických statistik“ tu vyvolalo ostrou rozepři, která se dotýká samotného srdce francouzského republikánství.

Podle zákona, který pochází už z doby Velké francouzské revoluce a který byl v roce 1978 potvrzen, se francouzským vládním úředníkům při sčítání lidu nebo provádění jiných úkonů usilujících o sběr statistických dat o obyvatelstvu zakazuje shromažďovat informace o etnickém či rasovém původu občanů, ať už skutečném nebo údajném.

To má dva hlavní důvody. Prvním je republikánská zásada, zakotvená v Ústavě, která uznává pouze občany a nepřipouští rozlišování mezi nimi na základě původu, rasy ani náboženství. Druhý důvod je historický: bolestné a stále živé vzpomínky na vichistický režim ze druhé světové války, kdy se „rasový“ a náboženský původ občanů vyznačoval razítkem do státních průkazů totožnosti a zneužíval se jako stěžejní nástroj k pozatýkání francouzských Židů k odvozu do táborů smrti.

Dnes se tato problematika vrátila do popředí kvůli novému boji proti rasové diskriminaci, která, zdá se, vyžaduje přesnější zachycení sociální nerovnosti. Stávající veřejné statistiky dle obecného přesvědčení neposkytují dostatek relevantních informací k analýze možnosti diskriminace v zaměstnání nebo bydlení. Koneckonců, bez řádné statistiky je diskriminaci těžké prokázat.