0

Veřejné zdravotnictví v centru boje proti chudobě

CAMBRIDGE: Jednou z největších výzev, které lidstvo nyní čelí, je zmenšení obrovské propasti v oblasti příjmů a bohatství mezi národy bohatými a národy chudými. Globalizace sama o sobě tuto práci za nás neudělá. Nyní se této výzvy aktivně chopila paní dr. Gro Bruntlandová, šéfka Světové zdravotnické organizace. Zaměřila se především na zoufalé zdravotní podmínky těch nejchudších zemí světa, ve kterých vidí ty největší bariéry hospodářského rozvoje, a začala mobilizovat světové společenství, aby konečně začalo v této věci něco podnikat.

V polovině ledna jmenovala dr. Bruntlandová novou celosvětovou Komisi pro makroekonomickou politiku a zdravotnictví (CMH – Commission on Macroeconomics and Health), a mě vyznamenala tím, že mě jmenovala za jejího předsedu. Úkoly Komise jsou obrovské, ale velmi snadno popsatelné: pomoct přesunout celosvětové veřejné zdravotnictví do centra nové strategie globálního hospodářského rozvoje. Komise se bude v nadcházejících dvou letech scházet v různých částech světa - v Asii, Africe, Latinské Americe i v Evropě – a ke konci roku 2001 vydá svoji zprávu a svá doporučení.

Tržní reformy samotné nemohou obyvatelstvo z chudoby pozvednout, jestliže nebudou lidé současně bojovat proti epidemickým chorobám, jako je AIDS, či malárie, tuberkulóza, a stejně tak proti chronické podvýživě či jiným ochromujícím zdravotním problémům. Obyvatelstvo, jež s těmito chorobami zápasí, strádá nedostatkem energie, produktivity, či prostředky, jež by mohlo investovat do své vlastní budoucnosti. Existují studie, které ukazují, že pokud je očekávaná délka života nízká, jsou i nízké všemožné investice do budoucnosti té které země, jako je například docházka do školy, osobní úspory domácností anebo zahraniční investice.

Po celou dobu moderních dějin vždy platilo, že zlepšení veřejného zdravotnictví urychlilo hospodářský rozvoj. Stalo se tak například v Británii, kde vzrůstající produktivita zemědělské výroby v 18. století napomohla zvýšit úroveň výživy a snížit tak tíhu infekčních onemocnění, což nakonec pomohlo podnítit průmyslovou revoluci. Stejně tak zapůsobila v USA investice do vyhubení zákeřných měchovců v jejích jižních státech na počátku 20. století, které vedlo ke zlepšení zdravotních podmínek celého Amerického jihu, což nakonec pomohlo v tomto původně chudobném regionu vyvolat investiční boom.