Putinův poker

Bývalý špion KGB má zřejmě předpoklady hrát z pozice kremelského vůdce diplomatický poker dosti obratně. Ruský prezident Vladimír Putin skutečně prokazuje své mistrovství jak v mezinárodní diplomacii, tak při vypořádávání se s domácími záležitostmi. Od dob Gustava Stresemanna, ministra zahraničí německé Výmarské republiky, kdy Sovětský svaz a Západ štvaly jeden proti druhému, nehrál žádný lídr tak úspěšně s tak špatnými kartami. Putinovy nedávné tahy v Severní Koreji a jeho opatrné kroužení kolem Iráku jsou toho nejnovějšími důkazy.

Diplomacie ve své tradiční podobě nikdy nebyla silnou stránkou Ruska. Za vlády carů bylo Rusko často izolované. I když bylo součástí aliancí - trojspolku s Bismarckovým Německem a Habsburskou říší nebo Dohody s Francií před první světovou válkou - drželi si spojenci Rusko dál od těla.

Ruští vůdci se obvykle vyrovnávali se strachem z izolace a obklíčení tím, že si dávali zvlášť záležet, aby budili zdání hrozby. V sovětském období se vzdálenost mezi Ruskem a jeho sousedy změnila v nepřekonatelnou propast. SSSR byl obklopen státy buď znepřátelenými, nebo slabými a servilními. Komunistickou Čínu si Stalin znepřátelil okamžitě po Maově revoluci v roce 1949.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

Log in

http://prosyn.org/zv4agai/cs;