Putinovy neoimperiální ambice

Jak se přibližuje 14. březen a s ním znovuzvolení Vladimíra Putina, je čas udělat inventuru jeho pobytu v prezidentském úřadu. Nejzásadnější věcí, k níž za jeho dozoru došlo, je to, že se Rusko stabilizovalo. A s nastalou stabilitou se odhalila tvář Ruska 21. století.

Většina světa vidí v Putinově Rusku neoautoritativní režim založený na státem řízeném kapitalismu propojeném s vládní byrokracií a obklopeném nezralou občanskou společností. Ve smyslu surové moci je Rusko očividně slabší než někdejší Sovětský svaz. Toto Rusko není schopné se plně sjednotit se Západem a ani po tom netouží.

Avšak ač oslabené, což nesporně je, Putinovo Rusko se stále považuje za velmoc. Vládnoucí elita odmítá proměnu Ruska ve služebně mladšího partnera USA či v nevýznamného člena Západu. Podle ruské elity je reálpolitika 21. století spojením geopolitiky a geoekonomiky s příměsí vojenské síly. Ideologie a hodnoty hrají zanedbatelnou roli.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/nKj79oZ/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.