0

Putinova poslední šance

Ruský prezident Vladimír Putin byl v prvním volebním období velice úspěšný v dosahování svých cílů. Upevnil moc federální vlády a zároveň oslabil velké podniky, svobodná média, komunistickou stranu, liberální strany i občanskou společnost. Uvnitř vlády zmáčkl oblastní gubernátory, obě komory parlamentu, ba i státní aparát a veškerou zákonodárnou, výkonnou i soudní moc koncentroval do svých rukou. Zároveň si Rusko od Putinova nástupu k moci v roce 2000 zajistilo pevnou makroekonomickou stabilitu a stálý roční růst, dosahující průměrně 6,5%.

Želbohu, Putinův úspěch může vést k jeho pádu. V prvním volebním období měl štěstí, neboť si uvědomoval hranice své moci. Putin, horlivý čtenář průzkumů veřejného mínění, se záhadným způsobem pokusil být vším pro všechny voliče. Zdá se, že teď, opojen sledem politických triumfů, je přesvědčen, že se vymanil ze všech mezí. To se ale nepoštěstí žádnému politikovi. Putin porušuje příliš mnoho pravidel politiky a to nemůže dlouho trvat.

Tak například, Putin si žárlivě střeží moc, nedokáže pověřovat jiné a o všem chce rozhodovat sám. Silného premiéra a vedoucího prezidentské kanceláře proto nahradil dvěma chabými muži. Místo vytvoření silného vertikálního řízení tak svou vládu ochromil.

Jednou z příčin této krajní centralizace je to, že Putin nikomu nedůvěřuje. Další příčinou je jeho zaujetí pro utajování. Coby nefalšovaný příslušník tajné policie spoléhá na kroužek mužů z petrohradské KGB. Skupinka jeho podpůrců se ze dne na den zmenšuje a poté, co zadusil nezávislá média, je čím dál hůře informovaný.