CAMBRIDGE – Sovětská ideologie se vždy týkala budoucnosti. Naproti tomu dnešní oficiální ruská ideologie jako by se zaměřovala výlučně na minulost.
Nedávný článek premiéra Vladimira Putina v polském deníku Gazeta Wyborcza – napsaný u příležitosti 60. výročí nacistické invaze do Polska – vyjadřuje jeho odhodlání učinit z evropských dějin dvacátého století významnou součást ruské vládní agendy. Tento článek odráží hluboké nevyřešené problémy Putinovy éry: neschopnost rozlišovat mezi sovětskou minulostí a ruskou přítomností, bezskrupulózní směsici politického konzervatismu a historického revizionismu a lhostejnost hraničící s nechápavostí ve vztahu ke klíčovým hodnotám demokracie.
Putin v článku netruchlil nad rozpadem SSSR, ačkoliv ho dříve označil za „největší katastrofu dvacátého století“. Dokonce pochválil demokratická hnutí, která pohřbila Sovětský svaz i jeho sféru vlivu, přičemž však nevyjádřil žádné sympatie k revolucím dvacátého století – nazval je „hlubokými ranami“, jež si lidstvo způsobilo samo.
CAMBRIDGE – Sovětská ideologie se vždy týkala budoucnosti. Naproti tomu dnešní oficiální ruská ideologie jako by se zaměřovala výlučně na minulost.
Nedávný článek premiéra Vladimira Putina v polském deníku Gazeta Wyborcza – napsaný u příležitosti 60. výročí nacistické invaze do Polska – vyjadřuje jeho odhodlání učinit z evropských dějin dvacátého století významnou součást ruské vládní agendy. Tento článek odráží hluboké nevyřešené problémy Putinovy éry: neschopnost rozlišovat mezi sovětskou minulostí a ruskou přítomností, bezskrupulózní směsici politického konzervatismu a historického revizionismu a lhostejnost hraničící s nechápavostí ve vztahu ke klíčovým hodnotám demokracie.
Putin v článku netruchlil nad rozpadem SSSR, ačkoliv ho dříve označil za „největší katastrofu dvacátého století“. Dokonce pochválil demokratická hnutí, která pohřbila Sovětský svaz i jeho sféru vlivu, přičemž však nevyjádřil žádné sympatie k revolucím dvacátého století – nazval je „hlubokými ranami“, jež si lidstvo způsobilo samo.