0

Putinův brežněvovský syndrom

PAŘÍŽ – Vítěz nedělních voleb do ruského parlamentu byl předem daný: strana Jednotné Rusko organizovaná Vladimirem Putinem. Stejně tak není pochyb o tom, že Putin vyhraje prezidentské volby plánované na březen 2012. Veřejné nadšení, které deset let provázelo Putinovo vládnutí, však vyprchalo, jak dokládá slabý výsledek jeho strany v právě skončených volbách do Státní dumy.

V porovnání s Evropou, kterou sužuje suverénní dluhová krize, a se Spojenými státy, jejichž vedoucí představitelé se hašteří o to, jak zastavit deficit, může Rusko vypadat jako oáza stability a kontinuity. Tato kontinuita však připomíná spíše zastoj neboli stagnaci Brežněvovy éry.

Osm let sedmiprocentního průměrného růstu HDP během Putinova někdejšího prezidentského působení (2000-2008) umožnilo Rusku splatit dluhy, nahromadit téměř 600 miliard dolarů rezerv v zahraniční měně a připojit se k předním rozvíjejícím se ekonomikám. Deset let poté, co krize z roku 1998 srazila Rusko na kolena, se její vedoucí představitelé chlubili, že finanční krizi v roce 2008 dokáže jejich země přestát.

Vzhledem k základním ekonomickým ukazatelům Ruska se pokles Putinovy popularity může zdát překvapivý. Mezinárodní měnový fond předpověděl Rusku pro rok 2011 a následující léta čtyřprocentní růst, což je sice podstatně méně než v případě Číny a Indie, ale značně to převyšuje průměrná tempa růstu v bohatých zemích skupiny G-7. Pokud se navíc ceny ropy udrží nad hranicí 110 dolarů za barel, bude mít Rusko vyrovnaný rozpočet.