0

Kazimír Putin na Balkáně

Rusko se zase utrhlo ze řetězu. Tentokrát Kreml šťouchl Západ do oka ve vztahu k dlouhému a bolestivému úsilí dovést Kosovo k formální nezávislosti. Na rozdíl od půtek nad americkým protiraketovým štítem v Evropě se nezdá, že by tento spor nějak utichal, a hrozí, že hrbolatý vztah mezi Ruskem a Západem dále naruší.

Rusko se na každém kroku staví proti snahám Západu napomoci kosovské nezávislosti. Kreml prezidenta Vladimíra Putina po roce jednání mezi Srbskem a Kosovem odmítl zprávu prostředníka OSN doporučující dozorovanou nezávislost, znemožnil Radě bezpečnosti přijetí této zprávy a trval na dodatečných třech měsících vyjednávání mezi Srbskem a Kosovem – i poté, co kompromis začal být nemožný.

Před třemi týdny Rusko opět v Radě bezpečnosti OSN trvalo na tom, že dohoda vyžaduje souhlas Srbska i Kosova a že je zapotřebí dalších jednání. Rusko ví, že taková jednání budou neplodná, ale chová přesvědčení, že další zdánlivě nevinná výzva k pokračování rozhovorů našponuje jednotu EU, což je podle všeho pro Putina zásadní cíl. Další zdržení by rovněž mohlo vyvolat násilí v Kosovu a podrýt mezinárodní podporu nezávislosti.

Putinův vzdor vychází z jeho zášti vůči „podlézavým“ vztahům se Západem z Jelcinovy éry. Prodleva Západu při řešení statusu Kosova ovšem umožnila, aby tento vzdor nabral hybnost. Západ si vskutku ruské záměry ve vztahu ke Kosovu setrvale chybně vykládal. Leckdo tvrdil, že Kreml sice zdržuje, co je nevyhnutelné, ale že nakonec nezávislost blokovat nebude. Teď, v hodině jedenácté, Rusko na svém obstrukčním postoji lpí a tamní březnové prezidentské volby zřejmě protizápadní postoje ještě zesílí.