Putinova archa

Nedávno jsem po pěti letech navštívil Moskvu. Město mi připadalo jiné a neznámé a zapůsobilo na mě svou schopností se měnit. Dny, které jsem v Rusku strávil, tvořily oficiální schůzky, hodiny ztracené v dopravních zácpách a večery strávené s přáteli, kteří mi chtěli ukázat to nejlepší z moskevského nočního života.

První volný večer jsem byl pozván do podniku nazvaného „Šinok“. Místo se v mnoha rysech podobalo etnickým restauracím kdekoli na světě. Bohatě byly zastoupeny různé ukázky kýče, v tomto případě ukrajinského. Výzdoba interiéru ale měla jeden unikátní prvek – falešnou zeď s okny, která oddělovala část restauračního sálu. Za zdí byly kulisy venkovského dvorku.

Tuto nápodobu hospodářského dvora obývala skutečná kráva a kuřata a husy. Občas se objevila stařena v tradičním oděvu a zvířata nakrmila. Hosté vychutnávající boršč a pirohy ji spokojeně sledovali při práci. „Zaměstnává ji restaurace,“ vysvětlil mi můj známý. „Krmí zvířata a sedí na dvorku, aby vytvářela lidovou atmosféru.“

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/K8OTRFy/cs;