Putinova archa

Nedávno jsem po pěti letech navštívil Moskvu. Město mi připadalo jiné a neznámé a zapůsobilo na mě svou schopností se měnit. Dny, které jsem v Rusku strávil, tvořily oficiální schůzky, hodiny ztracené v dopravních zácpách a večery strávené s přáteli, kteří mi chtěli ukázat to nejlepší z moskevského nočního života.

První volný večer jsem byl pozván do podniku nazvaného „Šinok“. Místo se v mnoha rysech podobalo etnickým restauracím kdekoli na světě. Bohatě byly zastoupeny různé ukázky kýče, v tomto případě ukrajinského. Výzdoba interiéru ale měla jeden unikátní prvek – falešnou zeď s okny, která oddělovala část restauračního sálu. Za zdí byly kulisy venkovského dvorku.

Tuto nápodobu hospodářského dvora obývala skutečná kráva a kuřata a husy. Občas se objevila stařena v tradičním oděvu a zvířata nakrmila. Hosté vychutnávající boršč a pirohy ji spokojeně sledovali při práci. „Zaměstnává ji restaurace,“ vysvětlil mi můj známý. „Krmí zvířata a sedí na dvorku, aby vytvářela lidovou atmosféru.“

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/K8OTRFy/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.