VÍDEŇ – Jeden starý vtip ze sovětských dob dnes nejspíš přijde Ukrajincům až příliš pravdivý. Francouz říká: „Do práce jezdím autobusem, ale když cestuji po Evropě, beru si svůj peugeot.“ A Rus na to odpoví: „I my máme úžasný systém veřejné dopravy, ale když jedeme do Evropy, bereme si tank.“
Tento vtip se objevil v roce 1956, když Nikita Chruščov poslal do Budapešti tanky, aby rozdrtil protisovětskou revoluci v Maďarsku, a znovu začal kolovat v roce 1968, kdy Leonid Brežněv poslal tanky do Československa, aby rozdrtil Pražské jaro. Když se však Michail Gorbačov v roce 1989 rozhodl neposlat tanky či vojáky do Berlína, aby zachránil Berlínskou zeď, zdálo se, že se tento žertík stal věcí minulosti. Pokud nám ovšem Vladimir Putin něco ukázal, pak to, že nemůžeme věřit přítomnosti a že pro budoucnost Ruska má význam jen jeho minulost.
Minulostí, na níž záleží nejvíce, je přitom pro Putina ta, kterou velebil disident a nositel Nobelovy ceny za literaturu Alexandr Solženicyn: doby, kdy byly slovanské národy sjednocené v pravoslavném knížectví zvaném Kyjevská Rus. Jeho srdcem byl Kyjev, a proto se Ukrajina stala klíčovou součástí Putinovy všeslovanské vize.
VÍDEŇ – Jeden starý vtip ze sovětských dob dnes nejspíš přijde Ukrajincům až příliš pravdivý. Francouz říká: „Do práce jezdím autobusem, ale když cestuji po Evropě, beru si svůj peugeot.“ A Rus na to odpoví: „I my máme úžasný systém veřejné dopravy, ale když jedeme do Evropy, bereme si tank.“
Tento vtip se objevil v roce 1956, když Nikita Chruščov poslal do Budapešti tanky, aby rozdrtil protisovětskou revoluci v Maďarsku, a znovu začal kolovat v roce 1968, kdy Leonid Brežněv poslal tanky do Československa, aby rozdrtil Pražské jaro. Když se však Michail Gorbačov v roce 1989 rozhodl neposlat tanky či vojáky do Berlína, aby zachránil Berlínskou zeď, zdálo se, že se tento žertík stal věcí minulosti. Pokud nám ovšem Vladimir Putin něco ukázal, pak to, že nemůžeme věřit přítomnosti a že pro budoucnost Ruska má význam jen jeho minulost.
Minulostí, na níž záleží nejvíce, je přitom pro Putina ta, kterou velebil disident a nositel Nobelovy ceny za literaturu Alexandr Solženicyn: doby, kdy byly slovanské národy sjednocené v pravoslavném knížectví zvaném Kyjevská Rus. Jeho srdcem byl Kyjev, a proto se Ukrajina stala klíčovou součástí Putinovy všeslovanské vize.