People crowd Fort Lauderdale International Airport Michele Eve Sandberg/Getty Images

Nebezpečné předpoklady PROMESA

NEW YORK – Portorická ekonomika je v hluboké bryndě. Veřejný dluh je po více než deseti letech recese neudržitelný a podněcuje migrační odliv na pevninu Spojených států, takže postihuje životy tisíců rodin a dál přitěžuje břemeno těch, kdo zůstávají. Ke zvrácení tohoto destabilizačního vývoje bude nutná restrukturalizace dluhu, která přinese úlevu nezbytnou k zavedení politik na podporu růstu. Co se teď Portoriku nabízí, bohužel ani zdaleka nestačí.

The Year Ahead 2018

The world’s leading thinkers and policymakers examine what’s come apart in the past year, and anticipate what will define the year ahead.

Order now

Portorický dluh se má restrukturalizovat v rámci, jejž vytvořil zákon o dohledu, správě a ekonomické stabilitě Portorika (PROMESA). Tento federální zákon, schválený v červnu 2016, vytvořil také Radu pro dohled, která má nad tímto přidruženým státem USA fiskální rozhodovací pravomoc.

Restrukturalizační proces započal 3. května, kdy Rada podala návrh k federálnímu soudu. Řada zásadních rozhodnutí ale teprve padne, třeba jak velké oddlužení bude celkem poskytnuto a jak se „sestřih“ rozdělí mezi držitele různých typů dluhopisů. Na těchto rozhodnutích bude záležet, které politiky směřující ke zlepšení ekonomických vyhlídek Portorika budou proveditelné – a tedy kolik dokáže splatit svým věřitelům.

Jádrem veškerého úsilí o vyřešení dluhové krize musí být vědomí, že tak jako dnešní restrukturalizace dluhu ovlivní budoucí růst Portorika, budoucí růst Portorika zase ovlivní, jak rozsáhlá restrukturalizace dluhu bude zapotřebí. Desetiletý fiskální plán schválený Radou na období let 2017-2026, který se nevyhnutelně stane základem diskuse o restrukturalizaci dluhu, však toto zacyklení, zdá se, přehlíží.

Samotný plán uznává, že jeho přijetí znamená další „ztracenou dekádu“ ekonomické aktivity a že oslabí udržitelnost ostrovního dluhu a tím prohloubí krizi, již by všechny strany rády ukončily (viz obrázek). Radou předpokládaný hluboký pokles reálného HNP je bohužel stále velice optimistický, protože se opírá o řadu nevěrohodných či sporných předpokladů.

Ve fiskálním plánu Rady zřetelně ční pět chyb. Zaprvé, očekávané fiskální multiplikátory – částka, o niž HNP klesne vlivem každého dolaru fiskální kontrakce – použité k prognózám HNP, předpokládají, že úbytek primárního fiskálního schodku o jeden dolar bude spojen s poklesem HNP o 1,34 dolaru. Tato hodnota leží na dolní hranici rozmezí odhadovaných fiskálních multiplikátorů pro země či regiony, které procházejí recesí.

Výše fiskálních multiplikátorů závisí na výkonu ekonomiky. Bodové odhady multiplikátorů souvisejících s neobrannými výdaji se u regionů či zemí v recesi pohybují od 1,09 do 3,5. A jelikož Portoriko nezažívá běžnou recesi, není dostatečné (ba ani vhodné) analyzovat, co lze očekávat v nejlepším případě. Řádné posouzení důsledků fiskálních politik, jež plán vyžaduje, by se nemělo zaměřovat na jedinou hodnotu, nýbrž na určité rozpětí hodnot na základě věrohodných scénářů od optimistické po pesimistickou mez. Například při prostém použití koeficientu 2,0 a zachování všech ostatních (nerealistických) předpokladů plánu je výsledkem očekávaný kumulativní pokles reálného HDP o 9,4 % v letech 2018 a 2019, přičemž fiskální plán odhaduje 7,2 %.

Druhý nedostatek tkví v tom, že prognózy HNP zahrnuté do plánu ignorují endogenní zpětné účinky, jež bude mít klesající ekonomická aktivita na fiskální příjmy. Úbytek veřejných výdajů, který oslabuje ekonomické aktivity, snižuje také základ daně. Aby vláda dosáhla plánovaných příjmů z daní, musela by tudíž udělat víc, než plán předpokládá.

Zatřetí, zatímco kontrakční politiky plánu tlačí ekonomiku pod úroveň výchozích odhadů HNP předložených Radou, řada strukturálních reforem, které mají povětšinou ovlivnit agregátní nabídku, ji údajně tlačí nahoru. Ba zdá se, že tyto reformy jsou jedinou silou směřující k (nominálnímu) zotavení, s nímž plán počítá po roce 2022.

To ale jednoduše není věrohodné. Portorická ekonomika je v režimu omezené poptávky a neexistuje žádný důvod očekávat, že se to v dohledné budoucnosti změní. Hospodářské oživení tedy v krátkodobém výhledu vyžaduje důraznou vládní stimulaci, zejména vzhledem k tomu, že strukturální reformy stlačující výdaje (např. snížení důchodů) budou mít v ekonomice s omezenou poptávkou s vyšší pravděpodobností kontrakční dopady. Další opatření, například osekávání financování veřejného školství, budou pravděpodobně narušovat nynější poptávku a v dlouhodobém výhledu snižovat agregátní nabídku.

Začtvrté, předpoklad plánu ohledně odlivu obyvatel je přinejlepším sporný. V letech 2000 až 2016 počet obyvatel Portorika klesl ze zhruba 3,8 milionu na něco přes 3,4 milionu. V letech 2010 až 2016 roční míra úbytku obyvatel překročila 1 % a v roce 2016 dosáhla 1,8 %. Hlubší recese – již plán Rady očekává – dál na ostrově omezí příležitosti, a tedy podnítí silnější migraci na pevninu. Přesto plán předpokládá, že migrační toky opadnou a že počet obyvatel bude v období let 2017-2026 klesat jen o 0,2 % ročně. Vzhledem k destabilizačnímu vývoji, jejž fiskální plán spustí, bude migrační odliv vyšší, než plán předpokládá, velikost ekonomiky se zmenší a dluhové břemeno na hlavu u zbývajících obyvatel vzroste.

Konečně namísto konkretizace uceleného návrhu restrukturalizace dluhu plán jednoduše určuje částku, která bude věřitelům splacena během příštích deseti let. Jenže budoucí makroekonomický vývoj nelze posuzovat bez odhadu míry odpuštění dluhů, které bude poskytnuto. Ostatně absence restrukturalizačního plánu zvyšuje nejistotu a tím brzdí investice potřebné k obnovení hospodářského růstu.

Požádat o to, co v zásadě představuje bankrot, byl rozumný tah. Jinak by bylo Portoriko vystaveno obrovským soudním přím, které by podkopaly restrukturalizační snahy a prodloužily cestu k hospodářskému oživení. Plán ale měl definovat politiky, jež Portoriko potřebuje k zotavení, a současně předložit návrh restrukturalizace, který poskytne dostatečnou úlevu, aby byly takové politiky proveditelné.

Rada pro dohled nad uskutečňováním PROMESA se místo toho schválením fiskálního plánu na období let 2017-2026 sama postavila do obtížné situace. Použitím plánu jako základu pro výpočet toho, jakou úlevu Portoriko potřebuje, riskuje, že dospěje k chybnému závěru, že Portoriko dokáže zvládnout zotavení s mnohem menším sestřihem, než potřebuje. Nedojde-li k bezodkladnému přepracování plánu na základě věrohodných předpokladů, Portoriko se nezotaví, dluhová udržitelnost se neobnoví a Rada neuspěje v plnění svého poslání.

Z angličtiny přeložil David Daduč

http://prosyn.org/uVRFH1L/cs;
  1. Patrick Kovarik/Getty Images

    The Summit of Climate Hopes

    Presidents, prime ministers, and policymakers gather in Paris today for the One Planet Summit. But with no senior US representative attending, is the 2015 Paris climate agreement still viable?

  2. Trump greets his supporters The Washington Post/Getty Images

    Populist Plutocracy and the Future of America

    • In the first year of his presidency, Donald Trump has consistently sold out the blue-collar, socially conservative whites who brought him to power, while pursuing policies to enrich his fellow plutocrats. 

    • Sooner or later, Trump's core supporters will wake up to this fact, so it is worth asking how far he might go to keep them on his side.
  3. Agents are bidding on at the auction of Leonardo da Vinci's 'Salvator Mundi' Eduardo Munoz Alvarez/Getty Images

    The Man Who Didn’t Save the World

    A Saudi prince has been revealed to be the buyer of Leonardo da Vinci's "Salvator Mundi," for which he spent $450.3 million. Had he given the money to the poor, as the subject of the painting instructed another rich man, he could have restored eyesight to nine million people, or enabled 13 million families to grow 50% more food.

  4.  An inside view of the 'AknRobotics' Anadolu Agency/Getty Images

    Two Myths About Automation

    While many people believe that technological progress and job destruction are accelerating dramatically, there is no evidence of either trend. In reality, total factor productivity, the best summary measure of the pace of technical change, has been stagnating since 2005 in the US and across the advanced-country world.

  5. A student shows a combo pictures of three dictators, Austrian born Hitler, Castro and Stalin with Viktor Orban Attila Kisbenedek/Getty Images

    The Hungarian Government’s Failed Campaign of Lies

    The Hungarian government has released the results of its "national consultation" on what it calls the "Soros Plan" to flood the country with Muslim migrants and refugees. But no such plan exists, only a taxpayer-funded propaganda campaign to help a corrupt administration deflect attention from its failure to fulfill Hungarians’ aspirations.

  6. Project Syndicate

    DEBATE: Should the Eurozone Impose Fiscal Union?

    French President Emmanuel Macron wants European leaders to appoint a eurozone finance minister as a way to ensure the single currency's long-term viability. But would it work, and, more fundamentally, is it necessary?

  7. The Year Ahead 2018

    The world’s leading thinkers and policymakers examine what’s come apart in the past year, and anticipate what will define the year ahead.

    Order now