Veřejně financovaná nerovnost

WASHINGTON, DC – Jedním z faktorů podporujících mohutný vzestup globální nerovnosti a koncentrace bohatství na samotném vrcholu distribuce příjmů je vzájemné působení inovací a globálních trhů. Díky regulační ochraně a charakteru globálních trhů, kdy vítěz bere vše, může mít technologický průlom v rukou schopného podnikatele cenu miliard dolarů. Často se ovšem přehlíží, jakou roli hrají při vytváření této novodobé koncentrace soukromého bohatství veřejné peníze.

Jak nedávno poznamenal rozvojový ekonom Dani Rodrik, velká část základních investic do nových technologií ve Spojených státech byla a je financována z veřejných prostředků. Toto financování může být přímé prostřednictvím institucí typu ministerstva obrany či Národních institutů zdraví (NIH) anebo nepřímé prostřednictvím daňových úlev, postupů při zadávání veřejných zakázek nebo dotací akademických laboratoří či výzkumných center.

Jakmile nějaký výzkum dospěje do slepé uličky – což se u mnoha projektů zákonitě stává –, nese náklady veřejný sektor. U výzkumu, který přinese ovoce, je však situace často diametrálně odlišná. Jakmile se nová technologie zavede, soukromí podnikatelé ji s pomocí rizikového kapitálu přizpůsobí globální tržní poptávce, vybudují si dočasné či dlouhodobé monopolní pozice a díky tomu inkasují velké zisky. Vláda, která nesla velkou část zátěže spojené s vývojem této technologie, vidí jen malý nebo vůbec žádný výnos.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/MUjD6AG/cs;
  1. An employee works at a chemical fiber weaving company VCG/Getty Images

    China in the Lead?

    For four decades, China has achieved unprecedented economic growth under a centralized, authoritarian political system, far outpacing growth in the Western liberal democracies. So, is Chinese President Xi Jinping right to double down on authoritarianism, and is the “China model” truly a viable rival to Western-style democratic capitalism?

  2. The assembly line at Ford Bill Pugliano/Getty Images

    Whither the Multilateral Trading System?

    The global economy today is dominated by three major players – China, the EU, and the US – with roughly equal trading volumes and limited incentive to fight for the rules-based global trading system. With cooperation unlikely, the world should prepare itself for the erosion of the World Trade Organization.

  3. Donald Trump Saul Loeb/Getty Images

    The Globalization of Our Discontent

    Globalization, which was supposed to benefit developed and developing countries alike, is now reviled almost everywhere, as the political backlash in Europe and the US has shown. The challenge is to minimize the risk that the backlash will intensify, and that starts by understanding – and avoiding – past mistakes.

  4. A general view of the Corn Market in the City of Manchester Christopher Furlong/Getty Images

    A Better British Story

    Despite all of the doom and gloom over the United Kingdom's impending withdrawal from the European Union, key manufacturing indicators are at their highest levels in four years, and the mood for investment may be improving. While parts of the UK are certainly weakening economically, others may finally be overcoming longstanding challenges.

  5. UK supermarket Waring Abbott/Getty Images

    The UK’s Multilateral Trade Future

    With Brexit looming, the UK has no choice but to redesign its future trading relationships. As a major producer of sophisticated components, its long-term trade strategy should focus on gaining deep and unfettered access to integrated cross-border supply chains – and that means adopting a multilateral approach.

  6. The Year Ahead 2018

    The world’s leading thinkers and policymakers examine what’s come apart in the past year, and anticipate what will define the year ahead.

    Order now