2

Investice do šťastných konců

LONDÝN –Veřejné a soukromé investice do reálné ekonomiky se po finanční krizi v roce 2008 ocitly pod palbou. V obtížných ekonomických časech se možná jeví jako logické omezit investice, které přinášejí výsledky až dlouhodobě, a tím ušetřit peníze a zdroje na vyřešení krátkodobých problémů. Ve skutečnosti je však seškrtávání investic do naší budoucnosti – ať už do lidí, do planety, do politických institucí či do podnikání – hluboce iracionální.

Pouze prostřednictvím investic do vizionářských myšlenek, otevřeného uvažování, výzkumu, vývoje a inovací totiž můžeme zajistit, že budoucnost bude lepší než minulost – svobodnější, mírumilovnější a více prosperující.

Například vzdělávání v raném dětství, preventivní medicína, knihovny, fyzická infrastruktura a základní vědecký výzkum vesměs stojí peníze – a studie ukazují, že se vyplatí tyto peníze investovat. Když však politici potřebují seškrtat výdaje, jako první si často vyberou investice do těchto veřejných statků, poněvadž voliči krátkodobě nepocítí dopady takového rozhodnutí. Bolestné důsledky se odsunou, a právě proto jsou tyto škrty politicky atraktivní.

Společnost si však nemůže dovolit toto nízko rostoucí ovoce očesávat. Do lidí musíme začít investovat co nejdříve – v podstatě ihned po narození. Všeobecný přístup ke kvalitní výživě a preventivní lékařské péči, stejně jako výukové programy v raném dětství jsou nezbytné pro vybudování pevných základů, na nichž mohou státy z celého světa založit svůj budoucí společenský pokrok a hospodářský růst.